Ruské parlamentní volby, které i přes četnou kritiku mezinárodního společenství proběhly 18. září také na území anektovaného Krymu, se nesetkaly s větším ohlasem ani u místního obyvatelstva.
Spojené státy nazvaly volby do Dumy parodií, zatímco anglický deník The Financial Times poukázal na to, že eufórie, která panovala v roce 2014, byla postupně vystřídána apatií, rezignovaností a ztrátou entusiasmu, za kterými stály zvýšení cen, četné výpadky proudu a mezinárodní sankce, které ponechaly Krym prakticky zcela závislý na Moskvě.
Americký deník The Wall Street Journal poukázal na to, že účast v těchto volbách byla nejnižší od doby, kdy Rusko získalo nezávislost. Ukrajinský žurnalista a blogger Vitalij Portnikov prohlásil, že svým odmítnutím zúčastnit se těchto voleb obyvatelé Krymu dali jasně najevo, že poloostrov považují za ukrajinský.
Ve snaze získat podporu pro hlasování byly krymským obyvatelům za účast ve volbách slibovány mobilní telefony. Naopak mnozí z těch, kteří odmítli přijít k volebním urnám, byli následně navštíveni místními úředníky nebo byli vyslýcháni po telefonu.
Mezinárodní pozorovatelé odmítli na Krymu pracovat a velvyslanec USA při OBSE Daniel Baer zdůraznil, že podle mezinárodního práva je Krym součástí Ukrajiny a žádný stát neuzná volby, které tam probíhají.
Naopak krymská generální prokurátorka Natalia Poklonskaja se nechala slyšet, že mezinárodní bojkot byl motivován žárlivostí: „nechtějí vidět prosperující region, nechtějí vidět, že jsme šťastní, že milujeme a jsme hrdí na naši vlast – Rusko“.
Podle ruského novináře a bloggera Alexandera Sytnyka takto nízká volební účast zcela otřásla mýtem o tom, že 86 % ruské populace podporuje Vladimira Putina.
