Zdroj: EUvsDisinfo

Zatímco se náš svět pomalu přizpůsobuje novým podmínkám pokaranténního života, prokremelská média se též přizpůsobují a navracejí na prozkoumané území.

To v žádném případě neznamená, že už nenarazíme na dezinformaci týkající se koronaviru. COVID-19 v dohledné budoucnosti bude ovlivňovat životy po celém světě, hlavně s ohledem na předpovídanou druhou vlnu. Vědci se stále snaží najít účinný lék. V takové situaci nelze očekávat, že vymizí dezinformace a neověřené zprávy o koronaviru – spíše toto téma ustoupí do pozadí a stane se součástí našeho informačního prostředí, stejným evergreenem jako je popírání klimatické změny či eskalace paniky za uprchlické krize. Po zkušenostech z minula je zřejmé, že prokremelská média budou pokračovat v dezinformačních narativech a konspiračních teoriích zaměřených především na diskreditaci Evropské unie, napadání USA a dalších „západních elit“, nebo živících se na všeobecné nedůvěře a strachu. Některé odhalené dezinformace pomáhají odhadnout, které narativy přetrvají i do následujících měsíců: anti očkovací konspirační teorie proti Georgi Sorosovi a Billu Gatesovi, prohlášení o tom, že nekapitalistické strany zvládají krizi lépe, zmatečné zprávy o tom, že za pandemií stojí „západní elity“ či „neviditelný státní aparát“, nebo že COVID-19 slouží USA jako biologická zbraň. Taktika napadání těch západních médií, která odkrývají, jak byla situace zvládnuta Kremlem, také nejspíše přetrvá.

Nedávno se dezinformační trend vrátil ke svému oblíbenému objektu: tedy Ukrajině. Zmíněny byly staré narativy, které vyobrazují Euromaidan jakožto „ultranacionalistický prozápadní převrat“ či popírají anexi Krymu nebo naznačují, že EU profituje na Ukrajině. Kromě toho ale prokremelská média využila zprávu OBSE o čtyřech zraněných dětech na Ukrajině, aby obvinila ozbrojené síly Ukrajiny v záměrném ostřelování dětí. Přitom ale zpráva nepodává žádné informace o tom, kdo je za incident zodpovědný. Také tato média bez důkazů obvinila ukrajinské vojáky z Donbasu ze znásilnění americké fotoreportérky. V jiných případech se jednalo o snahy podrýt důvěru vůči ukrajinské vládě a prezidentu Vladimiru Zelenskému prostřednictvím prohlášení, že se Ukrajina chystá zaútočit na Donbas a narušit mírová jednání. Stejně tak tomu bylo v případě šíření zpráv, že v zemi vypuknou nepokoje kvůli hladu a že pracující migranti jsou posíláni na Donbas, aby se odtud dostali do Evropy. Přetrval narativ, že Ukrajina je loutkou Spojených států, které se snaží pro sebe získat krymský poloostrov a ovlivňovat klíčová politická rozhodnutí v zemi. Do toho je samozřejmě zapletená CIA: právě ona přikázala Zelenskému zpřísnit sankce a dokonce zablokovat přístup na ruské sociální sítě – přestože toto rozhodnutí bylo přijato Radou pro národní bezpečnost a obranu Ukrajiny, a to z celkem zřejmých důvodů.

Existenční úzkost Kremlu v souvislosti se Dnem vítězství

Právě tento den dal vzniknout spojení klasických narážek na Ukrajinu a jiné „rusofobní“ země a historického revizionismu. Ukrajina byla obviněna v tom, že potlačuje oslavy Dne vítězství, což je vnímáno jako „rusofobní“ útok na historickou paměť, nacionální úpadek či neúcta k veteránům. Polsko a baltské státy byly taktéž obviněny z pokusu o bagatelizaci významu vítězství SSSR nad nacismem (toto obvinění je směřováno i na ostatní západní média). Mezitím se údajně běloruská opozice měla pokusit narušit přehlídku na počest Dne vítězství, k čemuž jí měly USA poskytnout finanční prostředky. Celkově se zdá, že v tématech týkajících se druhé světové války, využívají prokremelská média klasickou dezinformační taktiku „obviňuj ostatní z toho, z čeho oni obviňují tebe“.

Západ byl obviněn z revize historie a zkreslování pravdy tím, že obrátil pozornost k paktu Molotov-Ribbentrop. Pro připomenutí, tento pakt měl rozhodnout o rozdělení Evropy na nacistickou a sovětskou sféru a vydláždil cestu pro pět desetiletí, která Východní Evropa strávila pod komunistickou diktaturou. Kéž by toto Kreml alespoň jednou přiznal – že tento pakt a jeho tajné protokoly vedly k mnohému utrpení. Bohužel, historie nás učí nepodléhat a nepovolovat.