Zdroj: EU vs Disinfo

Evropská rada letos 2. března rozhodla o uložení omezujících opatření vůči čtyřem občanům Ruska.

Tito lidé jsou odpovědní za závažné porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání a zadržování (včetně Alexeje Navalného), a za systematické a rozsáhlé potlačování svobody pokojného shromažďování či sdružování a svobody přesvědčení a projevu v Rusku. Toto rozhodnutí bylo přijato v souladu s novým dokumentem, jenž byl vypracován pro ochranu lidských práv na celém světě, a vyvolalo nejen zájem médií, ale také vlnu dezinformací.

Dezinformace ohledně sankcí Evropské unie nejsou ničím novým. V databázi EU vs Disinfo je zaznamenáno 420 případů dezinformace o sankcích. Jen od počátku roku 2021 bylo zaznamenáno již 35 podobných případů dezinformace. V rámci úplně prvního dezinformačního narativu o sankcích, o kterém EU vs Disinfo psalo již v roce 2015, se mluvilo o tom, že USA přesvědčily Evropskou unii, aby uvalila sankce, a téma sankcí bylo ještě připepřeno informacemi, podle kterých je Evropská unie loutkou Spojených států. Narativy prokremelských médií v EU, ve Velké Británii a také v ruských médiích jsou si velice podobné. Mezi nedávné příklady patří například tyto:

EU využívá Navalného jako záminku pro uvalení sankcí proti Rusku (Sputnik Řecko).

Sankce jsou nezákonné (německá mutace News Front) a také nemorální a neetické (Sputnik Polsko).

Sankce uškodí Evropské unii, nikoli Rusku (Sputnik Gruzie).

EU se vměšuje do vnitřních záležitostí suverénního státu (německá mutace RT).

Sankce jsou ukázkou pokrytectví a dvojitých standardů EU (rozhlasová stanice Vesti FM).

Sankce jsou důkazem rusofobie (Sputnik Polsko).

Proč jsou sankce potřeba?

V posledním příkladu dezinformace v databázi (anglicky) jsou sankce popisovány jako údajně nezákonná, pokrytecká a infantilní reakce Evropské unie. Nicméně cílem sankcí je změna politiky nebo způsobů realizace činnosti jak právnických, tak fyzických osob odpovědných za konkrétní nekalé jednání. Sankce uvalované Evropskou unií mohou být zaměřeny zpravidla na vlády třetích zemí či nestátní organizace (například firmy) či na jednotlivé osoby (například teroristické skupiny nebo jednotlivé teroristy). Většina sankcí je uplatňována vůči fyzickým a právnickým osobám a jejich důsledkem bývá zmrazení aktiv a zákaz vstupu do Unie.

Nicméně evropské sankce uvalené v reakci na nezákonnou anexi Krymu zahrnují tzv. sektorová opatření, tedy hospodářská a finanční opatření v podobě omezení dovozu a vývozu či bankovních služeb. EU uvalila na Rusko sankce v reakci na anexi Krymu v roce 2014 a v reakci na jeho záměrnou destabilizaci Ukrajiny. Sankce zavedly Spojené státy, Evropská unie, další země a mezinárodní organizace proti fyzickým osobám, ruským podnikům a státním úředníkům.

Popírání účinnosti sankcí

Dezinformace ohledně sankcí se v zásadě týkají právě sektorových opatření. Téměř každý typický příklad dezinformace v databázi EU vs Disinfo obsahuje nepravdivé informace, podle kterých jsou ekonomické (a politické) ztráty EU v důsledku protiruských sankcí větší než ztráty samotného Ruska. Odborné studie však svědčí o opaku.

Ačkoli sankce skutečně vedly ke kumulativním ztrátám v exportu do Ruska ve výši kolem 0,2 % HDP EU, pro hospodářský rozvoj Ruska od roku 2014 představovaly mnohem závažnější zátěž. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu za rok 2015 vedly západní sankce a ruské protisankce ke snížení ruského reálného hrubého domácího produktu (HDP), původně o 1–1,5 procenta. Současně měly ruské protisankce největší dopad na životní úroveň Rusů, protože protisankce tradičně vedou ke zvýšení cen zboží vyráběného na domácím trhu, čímž se zvyšují výdaje spotřebitelů, což vede k reálnému poklesu životní úrovně a prohloubení sociálních rozdílů. Podle údajů MMF za rok 2019 vedly souhrnné sankce od roku 2014 do roku 2018 ke zpomalení hospodářského růstu Ruska o 0,2 procentních bodů ročně.

Dopad sankcí byl také faktorem, který přispěl k oslabení ruského rublu a finanční krizi v Rusku. Sankce vedly k poklesu zahraničního obchodu a přílivu zahraničního kapitálu do Ruska, ačkoli pokles cen ropy měl na ruskou ekonomiku větší dopad než samotné sankce. List The Washington Post se k této otázce vyjádřil jednoznačně: „Sankce zpomalily ekonomický růst Ruska a ztenčily bohatství a příležitosti městské střední třídy.“

Zdroj: EU vs Disinfo