Zdroj: EU vs. Disinfo

Biologie může být nesmírně užitečná ke zlepšování našeho chápání dezinformací. Když už jsme u toho, klamy jsou nedílnou součástí života. Přežití řady různých forem života závisí na jejich schopnosti oklamat ostatní. Už dříve jsme psali o memech, které se vyvíjely podobně jako geny dezinformací, a o evolučním útěku, čímž jsme vysvětlovali, proč se neustále objevují a šíří neuvěřitelně hloupé smyšlenky.

Doktor filozofie Barton Whaley, bývalý expert na podvody ve vojensko-politické sféře, vytvořil dobře známou typologii vnímání. Základem typologie je předpoklad, že příležitosti k podvodu vznikají kvůli chybám lidské mysli při zpracovávání fyzikálních jevů. A i když je jeho koncept založen na zkušenostech ve fyzickém světě a ne v kyberprostoru, je tato myšlenka stále nesmírně aktuální, protože ukazuje, že například imitace nemusí být jen kopírování, ale i kopírování s úmyslem oklamat někoho jiného.

Zdroj: Whaley B (1982), Towards a General Theory of Deception

Existuje šest různých strategií, které se používají k zastření skutečnosti nebo zobrazení nepravdy.

1. Kamufláž skrývá realitu, činí ji neviditelnou

Nedávno jsme viděli, jak Lukašenko odváděl pozornost od protestů tím, že oznámil, že u hranic s Běloruskem stojí západní armády. Nepředložil žádné důkazy.

Druhý příklad kamufláže je například zpráva, že bývalý kancléř Německa Gerhard Schröder označil anexi Krymu za legální. Zpráva ale opomíjí, že Schröder působí jako předseda ruské státní ropné společnosti Rosněfť a veřejné akciové společnosti kontrolované ruskou vládou Gazprom.

2. Zástěrka skrývá realitu, činí ji neznámou

„Úspěšné kampaně často zakryjí podvod obecnější pravdou,“ vysvětluje badatel v oblasti dezinformací Thomas Rid. Na podzim jsme psali o tom, jak prokremelská masmédia využila část pravdy (oxfordská vakcína byla vyvinuta pomocí viru, který se vyskytuje u šimpanzů), aby zdiskreditovala západní vakcíny na covid-19. Média vakcínu přejmenovala na „opičí očkování“.

3. Zaslepení skrývá realitu, činí ji matoucí

Pozorujeme neustálý proud dezinformací s alternativními (a bizarními, nebo až šílenými) vysvětleními otravy Alexeje Navalného a Sergeje Skripala. Byť v obou případech existuje dostatek důkazů o ruské účasti, nezdá se, že by se prokremelská média snažila tyto důkazy seriózně vyvrátit. Spíš zaslepují veřejnost řadou nevěrohodných smyšlenek.

4. Imitace zobrazuje nepravdu a vydává ji za realitu

V databázi dezinformací EU vs. Disinfo existuje řada těchto případů. Existují například imitační masmédia. Třeba takový Sputnik. Toto médium se snaží napodobovat národní vysílací společnost a vydává se za médium na úrovni BBC nebo France 24, i když to očividně není pravda. Médium Sputnik – nebo jinými slovy informační agentura Rossija segodňa – je financováno státem, má omezenou redakční nezávislost, není nestranné a manipuluje informacemi, aby dosáhlo politických a ekonomických cílů Kremlu.

5. Fikce zobrazuje nepravdu zachycením jiné reality

V době pandemické krize jsme zachytili množství alternativních zpráv. Historie si žádá padoucha, aby vyvolala emocionální odezvu. S covidem-19 se pojí nejrůznější dezinformační narativy – byl například vykreslen jako záminka k uchopení moci nad světem vedoucí ke globální oligarchii. A protože padouch potřebuje snadno rozpoznatelnou tvář, nejčastěji se v rolích světových oligarchů objevují dva lidé: Bill Gates a George Soros. Dalším příkladem je neustále se opakující prokremelská dezinformační rétorika, která vykresluje ukrajinskou revoluci v letech 2013–2014 jako státní převrat, stejně jako tvrzení, že ukrajinskou politiku ovládají nacistické skupiny a ideologie.

6. Uvedení v omyl zobrazuje nepravdu a odvádí tím pozornost

Jak funguje uvedení v omyl, vysvětluje nezávislá ruská novinářka Marija Borzunovová:

„Fake news i propaganda vlastně slouží k tomu, aby odvedly pozornost publika od reálných problémů země – například ukazují, že v zahraničí je to o dost horší. Viděli jsme například, jak v době letních setkání [Moskva, 2019] policie tvrdě zatočila s protestujícími, ale na všech státních kanálech vysílali, jak se rozhání protesty v Evropě nebo Americe a jaké tresty padaly tam.“

Zdroj: EU vs. Disinfo