Obvyklým úkolem specialisty, který se zabývá factcheckingem, je hledání zdroje informace. To je nezbytné pro to, abychom zjistili, kdo šíří dané narativy. Informace o zdroji informace pomáhá pochopit, za jakým účelem se šíří obsah a případně jestli se jedná o fake news nebo manipulaci.
Občas sporný obsah šíří uživatelé sociálních sítí a jindy se objevuje na portálech, které se tváří jako běžné legitimní zpravodajství. Důkladnější prověření dodatečných údajů o majiteli doménového jména nebo o webhostingu, na kterém je stránka umístěna, umožňuje factcheckerovi zjistit další informace.
Například portál na doméně .COM (portál typu jméno.com) může být registrován kýmkoliv včetně propagandistů, kteří pravidelně šíří fake news. Stejným může být i portál na doméně .IN.UA (portál typu jméno.in.ua), který se může ještě navíc fyzicky nacházet v Rusku. Takové domény si může zaregistrovat jakýkoliv uživatel internetu a umisťovat na ně libovolný obsah včetně fake news.
Pro práci factcheckera jsou důležité údaje o doméně a webhostingu stránky. Proto se StopFake rozhodl napsat o tom, jak funguje systém doménových jmen, co je to webhosting a jak lze získat podrobné údaje o portálu, jeho majitelích a majitelích doménového jména. Také naše čtenáře seznámíme s nástroji, které pomáhají při zjišťování těchto údajů.
Portál, doména a webhosting. Jak spolu tyto pojmy souvisí
Aby mohla stránka existovat a být dostupná na internetu, tak musí mít doménové jméno (doménu), musí být umístěna na místě, které je neustále dostupné (webhostingu) a musí mít nějaký obsah – to, co při návštěvě stránky vidíme.
Abychom mohli stránku navštívit, tak musíme buď ručně zadat doménové jméno nebo kliknout na odkaz, který na něj míří. Prohlížeč se spojí s globálním systémem domén (DNS – Domain Name Systém, systém, který rozeznává zadané domény a dokáže nacházet stránky, které jim odpovídají), nachází stránku na webhostingu a zobrazuje její obsah. Bez doménového jména nemůže stránka existovat, protože doména je název stránky, který je zanesený do systému DNS. Bez webhostingu stránka také nemůže existovat – DNS musí vědět, kde má stránku hledat, aby zobrazil její obsah. Naopak bez obsahu jen s doménou a webhostingem stránka existovat může (to je běžné například v situaci, kdy ještě majitel neumístil na stránku žádný obsah, ale už si doménu koupil nebo naopak když chce doménu prodat).
Takovou stránku ale nelze vnímat jako plnohodnotný internetový zdroj, obzvlášť z hlediska šíření obsahu a práce factcheckerů. Proto budeme psát jen o těch stránkách, které obsah mají – v takovém případě musí mít i doménové jméno a webhosting.
Jak spolu souvisí doménové jméno a jméno stránky
Doménové jméno nebo doména a jméno stránky jsou často stejné, ale někdy spolu vůbec nemusí souviset nebo nesouviset přímo.
Například portál Hospodářské noviny používá doménu hn.cz nebo ihned.cz, portál StopFake doménu stopfake.org a vyhledávač Google má celou řadu domén – například google.com, google.cz, google.co.uk, google.fr, google.de.
Může docházet k situaci, kdy se doménová jména liší jen malým fragmentem, například koncovkou, jako je to u výše uvedeného příkladu domén společnosti Google. Všechna tato doménová jména ale patří Googlu. Tak to ale nemusí být zdaleka vždy. Například Ria.ru je portál ruské informační agentury RIA Novosti, který je blokovaný na Ukrajině, zatímco Ria.ua je elektronický archiv stejnojmenných novin, které obsahují bezplatnou reklamu. Ria.com je zase portál s bezplatnými reklamami. Obě stránky provozuje ukrajinská mediální skupina RIA, která nemá nic společného s ruským zpravodajstvím.
Právě proto je důležité při řešení otázek spojených s factcheckingem vnímat, komu patří doménové jméno.
Obecné a geografické domény nejvyššího řádu
Doménové jméno se skládá z několika částí, které jsou oddělené tečkami. Každá z těchto částí se také nazývá doména.
Například v doméně Google.com je část .COM, stejně jako Google doménou. Poslední část doménového jména, kterou je zakončena, se nazývá doména nejvyššího řádu. Další část doménového jména je doménou druhého řádu.
V uvedeném případu je tedy .COM doménou nejvyššího řádu a slovo Google doménou druhého řádu.
Druhým příkladem může být doména stopfake.org, kde je doménou nejvyššího řádu .ORG.
Existují obecné a geografické domény nejvyšší úrovně. Například .ORG je obecnou doménou (stejně jako .COM nebo .NET), zatímco .CZ, .RU, .DE nebo .FR jsou geografické domény.
V prvních letech existence internetu označovaly domény nejvyššího řádu velmi často druh internetové stránky. Například doména .COM se nejčastěji používala pro komerční weby, doména .ORG byla určena pro nevládní organizace a .NET pro projekty týkající se síťové infrastruktury.
V současnosti je ale toto dělení velmi vágní. Stejně tak jako geografické dělení internetových portálů – stránka s doménou .RU vůbec nemusí znamenat, že se jedná o ruský portál, jehož majiteli jsou Rusové nebo proruskou stránku. Totéž platí i pro doménu .CZ. Používání obecných domén typu .COM nebo .ORG nebo pseudogeografických (.IO, .TM, .CV, .TV) také neznamená, že se jedná o stránky globální firmy nebo mezinárodních struktur.
Co víc, některé firmy používají mezinárodní doménová jména (nebo pseudogeografické domény typu .IO) k tomu, aby ztížily blokování svých portálů na území konkrétních zemí. Například nedávno k tomuto kroku přistoupili lidé ze zablokovaného nezávislého běloruského zpravodajského portálu TUT.BY a vytvořili nový portál https://www.zerkalo.io/. Nové stránky byly také zablokované, ale podle vyjádření vedení projektu se „Tut.by nacházelo v doménovém poli .BY. Zerkalo.io se nepodaří v Bělorusku tak snadno plně zablokovat“.
Komu patří doménové jméno a kdo může být majitelem domény
Pravidla fungování domén určuje jejich správce, kterým je firma zodpovědná za to, aby fungovala samotná doména a odkazy na stránky umístěné na této doméně. Taková firma také řeší případné spory mezi lidmi, kterým domény patří. Bezprostřední registrací domén se zabývají pověřené firmy registrátoři.
Člověk, který chce na doméně umístit své stránky, si musí danou doménu zaregistrovat, čímž se z něj stane držitel domény. Držitel získá doménu k dočasnému užívání, které se obvykle registruje na jeden nebo dva roky. Ve své podstatě si držitel doménu na určité časové období pronajímá, přičemž tento „pronájem“ může prodlužovat.
Držitel si může zaregistrovat zcela novou doménu, která se dříve nepoužívala. Kromě toho ale také existuje možnost registrace už existujícího doménového jména, které se dříve používalo pro konkrétní účel, ale jeho předchozí držitel už ho nechtěl prodlužovat. Pokud si předchozí majitel doménu neprodloužil, tak se doména uvolňuje a je dostupná pro všechny zájemce. V takovém případě si může kdokoliv tuto doménu zaregistrovat na sebe a umístit na ní své stránky, které se mohou kompletně lišit od předchozích.
Přesně k tomuto příběhu došlo na Ukrajině v souvislosti se skandálem ohledně odkazu na pornografické stránky, který se objevil v učebnici ukrajinštiny. Autor umístil do učebnice odkaz na stránku, na které bylo původně zpravodajství jednoho z okresů Kirovohradské oblasti v centrální části země. Později ale doména změnila majitele a ze zpravodajství se staly pornografické stránky. Změna majitele je přirozený proces v byznysu s doménami. Tento příběh skončil tím, že se probíral ve všech možných médiích včetně ruských a případ na žádost úředníků a poslanců řešila policie a kyberpolicie. Nakonec byly stránky na Ukrajině bez jakýchkoliv konkrétních důvodů zablokovány.
Prohlédnout si obsah stránek, které změnily majitele je možné například za pomoci internetového archivu.
Kdo se může stát majitele doménových jmen na konkrétní doméně určuje společnost, která ji spravuje a stanovuje pravidla, podle kterých je možné si doménu zaregistrovat. Například pro doménu Velké Británie .UK existovalo pravidlo, podle kterého nebylo možné si ji zaregistrovat samostatně, ale pouze v kombinaci s doménou nižší úrovně, tedy například .CO.UK, .LTD.UK, .ME.UK, .NET.UK, .ORG.UK a tak dále. V praxi to tedy znamenalo, že doménu typu jméno.uk ještě nedávno nikdo nemohl získat a dalo se zaregistrovat jen domény jako je jméno.co.uk nebo jméno.org.uk. Toto pravidlo se změnilo až teprve v roce 2014.
Ukrajinská doména .UA má zase to specifikum, že si ji mohou samostatně zaregistrovat jen majitelé registrovaných obchodních značek. Tímto pravidlem se chrání byznys před spekulanty, kteří si na sebe mohou zaregistrovat doménu odpovídající jménu známé firmy a poté této firmě nabízet její prodej za velké peněžní částky. Volně si lze zaregistrovat doménu pouze v kombinaci s doménou nižšího řádu typu .COM.UA nebo .ORG.UA.
Zároveň ale platí, že doménu Velké Británie i doménu .UA si mohou zaregistrovat lidé s jakýmkoliv občanstvím. Jinými slovy, to že má nějaký portál doménu .UA nebo .COM.UA vůbec nemusí znamenat, že se jedná o ukrajinský portál, který je jakkoliv spojen s Ukrajinou. Pro registraci se zájemci obrací na registrátory. Mezi nimi jsou i mezinárodní firmy. Občané jiných zemí včetně Ruska se mohou volně obracet na tyto registrátory a získat doménové jméno v doménovém poli .COM.UA (a pokud mají zaregistrovanou obchodní značku, tak i .UA). Pro tuto činnost neexistují žádná omezení.
Právě proto je důležité chápat, že neexistuje souvislost mezi doménovým jménem portálu a jeho geografickým sídlem či tematickým zaměřením. Tato pravidla mají výjimky, které se týkají některých doménových polí s omezenými možnostmi registrace, jakými jsou například domény .EDU, .GOV, .MIL a jiné. Tyto domény jsou určené pro vzdělávací zařízení, oficiální státní struktury a vojenské stránky. Proto jsou portály s těmito doménami obvykle mnohem důvěryhodnější. Nelze očekávat, že by takové stránky cíleně šířily fake news.
Databáze WhoIs, technický a administrativní kontakt domény
Všechny údaje o majitelích doménových jmen se uchovávají v databázi WhoIs. Tato databáze pro každé doménové jméno na internetu obsahuje údaje o tom, kdo je majitelem (držitelem) domény, kdo je registrátorem (která firma doménu držiteli zaregistrovala), na jaké období je doména zaregistrovaná a kontaktní údaje, přes které je možné získat další informace o majitelích domény.
Údaje globální databáze WhoIs nejsou bohužel vždy volně dostupné. Skrytí informací kvůli ochraně osobních údajů majitelů doménových jmen vyžaduje organizace ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers), která se zabývá správou prostředí doménových jmen a regulací internetu. Opakovaně docházelo k situacím, kdy byly tyto údaje používané k nabourání se do účtů. Kvůli tomu WhoIs nezobrazuje kontaktní údaje přímého majitele domény, ale jeho zprostředkovatele. Všechny problémy s konkrétní doménou se mají řešit právě s tímto zprostředkovatelem.
Obvykle je oficiálním zprostředkovatelem majitele domény firma, která si zaregistrovala doménové jméno. Proto jsou v databázi WhoIs zobrazeny její kontaktní údaje a právě na ní je potřeba se obracet pro řešení sporných otázek. Geografické sídlo zprostředkovatele bohužel nijak nesouvisí s majitelem domény: české domény si může koupit americká firma, která je v tomto případě kontaktním zástupcem majitele domény.
Zjistit kontaktní údaje zprostředkovatele je možné za pomoci libovolné služby, která umožňuje databázi WhoIs zobrazit, jako je například https://www.whois.com/.
Tyto služby fungují tak, že je potřeba zadat doménové jméno (adresu stránky), na základě kterého se zobrazí dostupné informace o majiteli doménového jména.
Většinou se ale místo polí s údaji o majiteli stránky zobrazí informace o tom, že údaje majitele jsou skryté.
Pokud je nutné řešit nějaký spor s majitelem domény (doména šíří kradený obsah, fake news nebo chcete na jejího majitele podat žalobu), tak se lze obrátit na kontaktní firmu (registrátora).
Podle toho, na jakém portálu se databáze WhoIs zobrazuje, mohou být kontaktní údaje v těchto polích
abuse-email:
abuse-phone:
abuse-postal:
abuse-postal-loc:
nebo být uvedeny jako Registrant Contact, Administrative Contact a Technical Contact.
Souhrnná informace o majiteli domény se nachází v sekci Raw Whois Data.
Někdy držitelé plně skrývají informace o majiteli domény. V takovém případě se musíte spokojit pouze se stručnými údaji ze sekce Raw Whois Data.
Takto například vypadají informace z databáze WhoIs o majiteli doménového jména oficiálního webu takzvané Doněcké lidové republiky.
V dalších textech se budeme věnovat dalším nástrojům pro vyhledávání majitelů doménových jmen, které používají specialisté vyhledávající informace v otevřených zdrojích a také vás seznámíme s pojmy webhostingu a s tím, jak zjistit, kde se fyzicky nachází stránka.
Autor Nadija Balovsjak
