Zdroj: Radio Svoboda
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 1. července několik parlamentem dříve schválených zákonů, mezi nimi i zákony týkající se historické paměti.
Konkrétně nové úpravy zákona O zvěčnění vítězství sovětského lidu ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 zakazují veřejné ztotožňování cílů, rozhodnutí a činů vedení SSSR, velení armády a příslušníků armády SSSR s cíli, rozhodnutími a činy vedení nacistického Německa, velení armády a příslušníky armády nacistického Německa a zemí osy v průběhu druhé světové války, popírání rozhodující role sovětského lidu v porážce nacistického Německa a humanitní mise Sovětského svazu při osvobození evropských zemí“.
Další balíček novel téhož zákona a zákona o potírání extremistické činnosti kvalifikuje jako extremismus zobrazování „vůdců skupin, organizací a hnutí prohlášených za zločinné rozsudkem Norimberského tribunálu“, zejména nacistické strany a SS, a také „vůdců organizací, které s nimi spolupracovaly“ (zákon tyto organizace nevyjmenovává). Výjimkou jsou „případy, kdy dochází k formování negativního postoje k ideologii nacismu“.
Sankce za porušení těchto norem zatím nebyly stanoveny.
Řada historiků navrhované změny kritizovala s tím, že mohou omezovat svobodnou historickou diskusi, zejména o roli SSSR, který podepsal s Německem takzvaný pakt Molotov-Ribbentrop, v rozpoutání druhé světové války.
Putin se ve svých projevech k tématu války opakovaně vrací a kritizuje západní země za řadu historických interpretací. Na vojenské přehlídce 9. května 2021 ruský prezident řekl, že v rozhodujícím období druhé světové války byl sovětský lid v boji proti nacismu „sám“, ačkoli od června 1941 bojoval SSSR proti Německu ve spojenectví s Velkou Británií a později se Spojenými státy a dalšími zeměmi.
- Mezi zákony, které Putin na začátku července podepsal, je také zákon o tzv. „uzemnění“ zahraničních IT společností. Tento zákon ukládá společnostem, jejichž webové služby mají více než 500 tisíc denních ruských uživatelů, povinnost zřídit pobočky nebo otevřít zastupitelské firmy v Rusku. Podle předběžných údajů se jedná o 20 webových zdrojů, včetně sociálních sítí, video platforem, messengerů, online obchodů, ale i vyhledávačů jako Google, Bing či Wikipedie.
Zdroj: Radio Svoboda
