Závod s časem: jak Facebook a Twitter bojovaly s dezinformacemi o covid-19

Facebook a Twitter se ocitly v přední linii boje s dezinformacemi o novém koronaviru. Obě tyto platformy v podmínkách karanténních omezení zažily nárůst počtu konzumentů svého obsahu, čehož nezapomněli využít autoři dezinformací o nemoci covid-19.

Jestliže Twitter jasně popsal, jaký obsah je na této platformě zakázaný, a příslušné příspěvky mazal, pak Facebook postupoval daleko méně radikálně. Zároveň však společnost Marka Zuckerberga všechny uživatele, kteří se na sociální síti setkaly s dezinformacemi o covid-19, na tento fakt upozorňovala.

Facebook proti koronaviru: odmítnutí reklamy a varování před dezinformacemi

Facebook byl jednou z prvních platforem, která čelila „koronavirovým“ lžím. Zpočátku se nezávislí analytici pokusili odhadnout rozsah problému a poté společnost sama předložila zprávu o šíření dezinformačního obsahu souvisejícího s koronavirem. Tato data ukázala, že takového obsahu bylo velmi mnoho. S pomocí nových a osvědčených metod boje s dezinformacemi, jež správci sociální sítě používají, se společnost snažila držet krok s rychlostí šíření dezinformací.

Analytici z organizace Avaaz se začátkem května pokusili zhodnotit efektivitu Facebooku v boji proti tomuto obsahu. Prostudovali na sto fragmentů dezinformačního obsahu v šesti jazycích a dospěli k závěru, že tyto příspěvky byly sdíleny 1 700 000krát pouze na Facebooku a odpovídající části obsahu měly 117 milionů zhlédnutí.

Avaaz ve své zprávě uvádí, že 65 % dezinformačního obsahu vyvrátili partneři Facebooku v rámci jeho vlastního fact-checkingového programu.

Problémem byl čas potřebný k reakci na dezinformace. Ačkoli sociální síť aktivně využívala nástroje k omezení šíření závadného obsahu a vydávala štítky s varováním tam, kde šlo o falešné informace, k jejich šíření na sociálních sítích přesto mnohdy docházelo.

Facebook sám se také pokusil odhadnout, v jakých objemech se dezinformace objevují. Ve své dubnové zprávě uvádí 40 milionů fragmentů dezinformačního obsahu, v květnu se dokonce tento počet zvýšil na 50 milionů.

Ve zprávě o boji s „koronavirovými“ dezinformacemi Facebook píše, že tyto fragmenty obsahu byly odpovídajícím způsobem označeny, zároveň odstraňoval ty záznamy, které by mohly představovat riziko pro lidské zdraví (disclaimer: StopFake je jednou z externích organizací, jež pro Facebook provádějí kontrolu a ověřování faktů, tzv. fact-checking).

To prakticky znamená, že Facebook začal ukazovat speciální oznámení uživatelům, kteří lajkovali, sdíleli nebo komentovali dezinformační příspěvky předtím, než byly smazány nebo byly opatřeny varovným štítkem. Společnost se tímto způsobem snaží upozorňovat uživatele na to, že se setkali s dezinformacemi a směrovat je na oficiální zdroje, například WHO. Společnost zároveň uvedla, že 95 % uživatelů obsah označený jako dezinformační raději nečte.

Analytici projektu STAT uvádějí, že v případě dezinformací o koronaviru je na zřejmě na místě být preciznější při formulaci důvodů, proč bylo konkrétnímu uživateli doporučeno, aby navštívil web Světové zdravotnické organizace. Tato preciznost může pomoci vyhnout se potenciální „bannerové slepoty“, tedy fenoménu, kdy návštěvníci webových stránek nepozorují jednotlivé reklamní bloky či prvky webového rozhraní.

Na konci března také sociální síť Facebook zakázala reklamu ručně šitých ochranných roušek. Později se k zakázané reklamě přidaly i inzeráty na prodej dezinfekčních prostředků na ruce. Tyto kroky vyvolali protesty dobrovolníků, kteří šili ochranné roušky pro zdravotnické pracovníky, což bylo v době chybějících ochranných prostředků velmi aktuální.

Společnost poté na seznam zakázaných objektů pro reklamu přidala rovněž testové soupravy pro covid-19. Společnost uvedla, že se tímto způsobem snaží bojovat sе zvyšováním cen nedostatkového zboží. Analýza, kterou provedli novináři, ukázala, že mezi reklamou těchto produktů byly i podvodné produkty, jejichž autoři přijímali platby, ale zboží už neposlali. Tyto reklamy byly navíc často doprovázeny mystifikujícím textem ve stylu „tato rouška je jediná, která vás ochrání před všemi viry“.

Facebook celkově smazal více než dva miliony nereklamních příspěvků, propagujících ochranné prostředky před onemocněním covid-19.

Sociální síť také v období pandemie začala blokovat akce spojené s antikaranténními protesty. V událostech, které uživatelé na facebooku vytvářejí, musejí organizátoři uvádět instrukce k dodržování principů sociálního distancování.

Protikaranténní protesty proběhly v mnohých světových zemích a jejich organizátoři a účastníci používali ke koordinaci svých akcí právě Facebook. Platforma se však rozhodla, že organizaci podobných akcí na svých stránkách umožňovat nebude. V oficiálním vysvětlení tohoto rozhodnutí bylo uvedeno, že „akce, jejichž účastníci nebudou dodržovat pravidla sociálního distancování, se na Facebooku nebudou objevovat“. Zároveň společnost oznámila, že „jestliže vláda během této doby uskutečnění akce nezakáže, bude její organizace na Facebooku povolena“.

Instagram: ve stopách Facebooku

Sociální síť Instagram, patřící Facebooku, používala v boji s dezinformacemi stejné metody jako její mateřská společnost. Nicméně pro správa této sítě měla v boji s reklamou podomácku vyrobených roušek a dezinfekčních roztoků na ruce těžší úkol, mnohé účty, jež tyto výrobky propagovaly, byly navíc podvodné nebo prodávaly toto zboží za přepálené ceny. Komplikovanost boje s dezinformacemi na Instagramu souvisela s tím, že autoři těchto příspěvků na této sociální síti nepoužívali k jejich propagaci placenou reklamu, nýbrž obyčejné příspěvky. Kromě toho, dalším způsobem, jak skrýt stránku, na kterou tyto příspěvky odkazovaly, byly různé zkracovače odkazů typu bit.ly.

Instagram musel navíc také bojovat s nejrůznějšími efekty pro fotografie související s tématem koronaviru. Mezi nimi byly i takové, které tvrdily, že dokážou diagnostikovat onemocnění podle fotky nebo jej vyléčit. Tyto nástroje Instagram smazal. Jiné efekty, jejichž popis obsahoval zmínku o léčbě koronaviru, začala společnost ve výsledcích vyhledávání skrývat.

Twitter a koronavirus: když mazat, tak mazat

Twitter ve svých uživatelských podmínkách uvedl jasné pokyny, co je na jeho platformě možné zveřejňovat a co je zakázané. Na blogu společnosti se objevila informace, že Twitter bude označovat potenciální dezinformace speciálními štítky a zobrazovat pouze důvěryhodný obsah. Příspěvky budou poté analyzovány experty a automatickými nástroji. Společnost také oznámila, že bude požadovat odstranění tweetů, které popírají doporučení odborníků, vyzývají k použití podvodných procedur nebo obsahují mystifikace. Zvlášť operativně pak společnost hodlala reagovat na příspěvky, které mohou představovat bezprostřední ohrožení lidského zdraví nebo k němu přímo vybízejí.  

Blogový příspěvek společnosti Twitter obsahuje více než deset bodů vysvětlujících, jaký obsah bude na Twitteru smazán. Výmluvné je, že soupis zahrnuje rovněž parodický a komediální obsah: vedení Twitteru očividně usoudilo, že pandemie a stávající situace nemohou být terčem vtipů.

Později Twitter k seznamu dezinformací, na které zaměří svou pozornost, zařadila také konspirační teorii o spojitosti 5G-věží s šířením koronaviru. Twitter slíbil, že autorům takových příspěvků bude doporučovat oficiální informace od britské vlády. Později však společnost vyhodnotila tweety o této teorii jako „podněcující lidi k nebezpečným činům“ a rovněž je začal mazat.

I přes tuto jednoznačnost se však i Twitter stal platformou pro šíření „koronavirových“ dezinformací. Vlna těchto zpráv byla přitom poměrně mohutná.

Další výzvou pro společnost Twitter byly příspěvky politiků spekulující s tématem koronaviru. Twitter tak například smazal tweety brazilského prezidenta Jaira Bolsonara o preparátu hydroxychlorochin, smazané tweety nyní vedou na stránku s pravidly Twitteru ohledně obsahu.

Další „obětí“ Twitteru se stal účet venezuelského prezidenta Nicolase Madura s informacemi o jakémsi přírodním nápoji jako prostředku proti koronaviru.

Donaldu Trumpovi se smazání jeho příspěvků podařilo zabránit, nicméně z účtu bývalého newyorského starosty Rudyho Giulianiho byly smazány příspěvky citující Charlieho Kirka s reklamou antimalarického preparátu jako léku proti koronaviru.

V příštím článku budeme mluvit o metodách, jakými proti dezinformacím bojují společností Google, YouTube, WhatsApp a další.

Autorka: Nadija Balovsjak pro StopFake