28. října Ukrajina slaví 75 let ode dne osvobození od nacistických okupantů. K výročí byla vydána památná mince s bustou vojáka Ukrajinské povstalecké armády (UPA) byla uspořádána tematická výstava Bitva o Kyjev v roce 1943 v Národním muzeu Ukrajiny. Ruská média tyto události samozřejmě nemohla vynechat a znovu obvinila Ukrajinu z „propagandy fašismu“. Hlavním důvodem rozhořčení prokremelských médií byla skutečnost, že současná ukrajinská historiografie považuje vojáky sovětské armády a bojovníky UPA za dva rovnocenné osvoboditele Ukrajiny od nacistických okupantů.

 

Snímek z pořadu Vremja pokažet

 

K výročí osvobození Ukrajiny byla vydána mince s nacistickým kolaborantem“ nebo „K výročí osvobození od nacistů byla na Ukrajině vydána mince s banderovcem“ – takové a podobné titulky daly svým zprávám Life.ru, Komsomolskaja pravda, RIA Novosti, Аrgumenty i fakty, RT Russian, Ukraina.ru a další. Všechny články proruských médií hlásají propagandistický diskurz o „nacistech u moci“ a o „historické pomstě nacistů“ na Ukrajině.

 

Snímek z webu Life.ru: „K výročí osvobození od nacistů byla na Ukrajině vydána mince s banderovcem“
Komsomolskaja pravda: „Národní banka Ukrajiny vydala minci s vyobrazením fašistických kolaborantů“

 

Na líci mince můžeme vidět vyobrazení vojáků. Popis Národní banky Ukrajiny se uvádí, že se jedná o „vojáky-obránce“. Sovětská přilba a charakteristická pokrývka hlavy „mazepinka“ svědčí o tom, že máme před sebou sovětského vojáka a bojovníka UPA. Je zajímavé, že většina ruských médií mlčí o tom, že na minci je vedle válečníka UPA zobrazen i voják sovětské armády. Pouze několik málo online médií na tento fakt upozornilo – „Národní banka na minci k UPA přifařila Rudou armádu“.

Nelibost prokremelských médií nevyvolala pouze mince, ale také doprovodný text z prezentačního příspěvku na sociálních sítích. V příspěvku Muzea peněz Národní banky Ukrajiny se uvádí, že mince „je věnována hrdinskému činu ukrajinského lidu ve druhé světové válce, vzpomínce a usmíření vojáků, kteří za Ukrajinu položili svůj život.“

Ruské propagandistické pořady Večer s Vladimírem Solovjovem a Vremja pokažet (Čas ukáže, pozn. překl.) na státním Prvním kanálu a rovněž státní televizi Rossija-1 byla tomuto tématu věnována více než hodina vysílacího času. V pořadu Vremja pokažet se diskuse o mincích a výstavě v muzeu protáhla na celé dva dny –23. a 24. října.

 

Snímek z webu Vremja pokažet

 

Rétorika byla jako vždy krajně nepřátelská. Moderátor pořadu Vremja pokažet Arťom Šejnin bere mikrofon přítomnému hostu z Ukrajiny a obviňuje jej a celou jeho zemi ze „schizofrenie“. „Bandera a Šuchevyč jsou součástí vašich dějin. Vaše věc! Té části lidí, pro které jsou ti dva hrdinové – prosím, jejich věc! Ale jestliže dáváte dohromady Banderu, Šuchevyče a UPA s vítězi nacismu, v tu chvíli to není vaše věc, je to naše společná věc!“ říká moderátor, jako by Rusko mělo monopol na dějiny druhé světové války. Hosté studia dospěli k závěru, že Ukrajina buduje novou národní identitu, jejíž název je „Anti-Rusko“.

StopFake se rozhodl podrobněji rozebrat hlavní myšlenky těchto propagandistických pořadů.

Teze 1.

Portál Odna Rodina píše: „Žádný ‚hrdinský čin ukrajinského národa ve druhé světové válce‘ neexistuje. Existují hrdinské činy sovětského národa ve Velké vlastenecké válce a hrdinské činy opět sovětského národa ve druhé světové, protože od nacistů a jejich kolaborantů musel osvobozovat také Evropu.“

Pro začátek uveďme, že „sovětský národ“ je jakýsi politický konstrukt vytvořený v SSSR především v 60. letech 20. století. Jestliže se Chruščov obracel k jistému „historickému lidskému celku“, pak Stalinova politika během druhé světové války byla naopak namířena na místní národně-vlastenecké projekty. Během německé okupace začala sovětská vláda v zájmu „probuzení vlasteneckého ducha“ aktivně apelovat na historickou paměť Ukrajinců a připomínat, že „to nebude poprvé, kdy ukrajinský národ zničil nestydatou německou hordu“. „Když v letech 1942-1943 v centrálním tisku uzrávaly rusocentrické tendence, ukrajinská vlastenecká propaganda v místních médiích nejen že nebyla potlačována, byla naopak ještě intenzifikována,“ píše kanadský historik Sergej Jekelčik ve své studii Impérium paměti: rusko-ukrajinské vztahy v sovětských historických představách.

Fakta ukazují, že kolem 7,1 milionu vojáků Rudé armády byli národností Ukrajinci, to je přibližně ⅕ – ⅙ celkového počtu sovětských ozbrojených sil.

Teze 2.

V letech druhé světové války bojovala UPA proti sovětským vojskům na straně Hitlera

Toto je velmi populární manipulativní tvrzení ruské propagandy. UPA bylo součástí ukrajinského národně-osvoboditelského hnutí. Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) skutečně do roku 1941 vnímala nacistické Německo jako potenciálního spojence na cestě k obnovení státnosti Ukrajiny. Navíc je třeba poznamenat, že členové UPA převážně nebojovali, nýbrž byli zapojeni do obrany občanského pořádku. Například prapory Nachtigal a Roland, které velmi ráda připomíná ruská propaganda, byly zformovány v únoru 1941 a již v srpnu byly odzbrojeny jako „politicky nespolehlivé“.

Brzy poté, co 30. června OUN vyhlásila Akt obnovy Ukrajinského státu, vrchní nacistické vedení se rozhodlo zlikvidovat ukrajinské národní hnutí. OUN a UPA byly nuceny se stáhnout do ilegality, kde pokračovali v odboji na dvou frontách – jak se sovětskou armádou, tak i s vojsky hitlerovské koalice.

Během norimberských procesů sovětská strana nedokázala předložit řádné důkazy příslušnosti OUN a UPA k válečným zločinům nacistického režimu, a tyto organizace tudíž nebyly označeny za zločinecké. Podrobněji o tématu se lze dočíst například zde.

Teze 3.

„Osvobození Ukrajiny na podzim 1944 je osvobozením území, měst a obcí sovětské Ukrajiny silami Rudé armády,“ píše web Odna Rodina.

Ruská propaganda stále ignoruje fakt, že bojových operací proti nacistické koalici se účastnila nejen pravidelná sovětská vojska a partyzánské hnutí, ale také národní odboj v čele s UPA. O vojenských akcích proti nacistickému Německu na podzim 1944 si lze přečíst například zde.

Teze 4.

„K žádnému ‚smíření‘ osvoboditelů s hitlerovskými kolaboranty – banderovci – nedošlo,“ zaznělo v pořadu Vremja pokažet.

Sovětská propaganda zamlčovala fakt boje OUN a UPA s vojsky hitlerovské koalice. A teprve v období glasnosti se začaly objevovat a odtajňovat informace o ukrajinském osvobozeneckém hnutí. Za roky nezávislosti je možné pozorovat pozitivní změny v historickém povědomí – Ukrajina se postupně zbavuje diskursu „Velkého vítězství“ a vnímá druhou světovou válku jako obecně lidskou tragédii. Na Ukrajině se v předvečer 8. a 9. září konají setkání, jež mají za cíl „smířit“ veterány sovětské armády a UPA. Ruská propaganda, která cíleně vytváří image vojáka UPA jako hitlerovského kolaboranta, zamlčuje fakta spolupráce mezi sovětskými partyzány a vojáky UPA. Je známo několik případů podepsání lokálních mírových dohod, ve kterých se píše o tom, že obě strany mají stejný cíl – osvobození ukrajinského území od nacistů.

Téma druhé světové války je jedním z centrálních narativů ruské propagandy. StopFake již dříve vyvracel například dezinformace o paktu Molotov-Ribbentrop.

 

Autorka: Oksana Poluljach