Na samém počátku prokremelská média psala, že „naděje Kyjeva umírá“. Jak se však objevovaly nové zprávy z Istanbulu o perspektivách udělení nezávislosti ukrajinské církvi na moskevském patriarchátu, prokremelská média se uchýlila k nepokrytým výhrůžkám. Ukrajinská pravoslavná církev je jimi přitom nadále označována za „nekanonickou“, „nacionalistickou pseudopravoslavnou sektu“ a konstantinopolský patriarchát za rozkolníky, kteří způsobili „nejrozsáhlejší rozkol v pravoslaví za tisíce let“.

 

 

 

Samotný Kreml na sebe s odpovědí nenechal dlouho čekat. Putinův tiskový mluvčí Dmitrij Peskov konstatoval, že „jestliže vývoj událostí nabere protiprávní směr, pak bude Rusko stejně tak, jako brání zájmy rusky mluvících občanů, bránit také zájmy pravoslavných“ a upřesnil, že půjde o „politicko-diplomatické metody obrany“.

Prezident Putin kromě toho s Radou bezpečnosti Ruské federace projednal „situaci kolem Ruské pravoslavné církve na Ukrajině“, o čemž referovala mnohá média. V oficiální reakci neopomněli zmínit také „ruku USA“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že patriarcha Bartoloměj „provádí provokaci vůči ukrajinské pravoslavné církvi za přímé podpory Washingtonu“.

 

 

 

Reakce Ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu (tedy ve skutečnosti součást Ruské pravoslavné církve moskevského patriarchátu působící na Ukrajině, pozn. red.), o které informovala ruská média, zněla téměř hystericky: rozhodnutí Konstantinopole neuznává, autokefalitu (nezávislost) nikdo nikomu neudělil a „Konstantinopolský patriarchát legitimizoval rozkolnické struktury na Ukrajině a přiznal tak, že si nárokuje její území“.

RIA Novosti zveřejnilo komentář jisté „obyvatelky Kyjeva“: „Představte si zkrátka, že člověk odsouzený za krádež nebo loupež nebo jiný zločin na mnoha lidech je najednou soudem sousedního státu uznán za nevinného. A to se bohužel stalo, i když jsme od Konstantinopole očekávali bratrské pochopení tohoto problému, který existuje už tolik let. Čekali jsme pomoc v řešení rozkolu, а ne vměšování se do vnitřních záležitostí sesterské církve“.

„Byli, jsme, a zůstaneme jedinou kanonickou církví na Ukrajině,“ cituje ruská agentura TASS metropolitu boryspilského a brovarského Antonije. „Rozkolníci zůstanou rozkolníky. Žádné rozhodnutí o autokefalitě nedostali,“ dodává Antonij.

 

 

Ukrajinská církev moskevského patriarchátu je „přesvědčena, že na samotného konstantinopolského patriarchu Bartoloměje by měla být uvalena anathéma, protože uznává rozkolníky,“ píše RT.com.

V médiích se také začaly objevovat výzvy k odsouzení procesu udělení autokefality ze strany mezinárodních pravoslavných církví, například české či abcházské, které evidentně kontroluje moskevský patriarchát.

 

Ruská pravoslavná církev také prohlásila, že „Konstantinopol překročil hranici přípustného“. „Jeho rozhodnutí budou mít katastrofické následky i pro něj samotný, i pro celý pravoslavný svět“. Web Vesti ve svém článku redukoval celou záležitost na to, že rozhodnutí Istanbulu (tedy konstantinopolského patriarchátu) potřebovali pouze ukrajinští politici, kteří slízli z této „informační pěny politickou smetanu“ a budou na něm „stavět své politické kampaně“. A právě proto Konstantinopol „nespěchala s rozhodnutím“. O tomtéž píše i Komsomolskaja pravda, která tvrdí, že „autokefalitou se Porošenko snaží zvýšit svůj rating, avšak právě tímto jej naopak pohřbí“.

Pro ruskou pravoslavnou církev je toto rozhodnutí nezákonné. „V tomto případě byly podupány církevní kánony a narušena jednota pravoslavné církve,“ cituje web Vesti metropolitu Ilariona, představitele moskevského patriarchátu.

 

 

Došlo také na prognózy, co kvůli rozhodnutí Konstantinopole hrozí Ukrajině i celému světu. Ve většině článků zaznívá myšlenka náboženské války, rozkolu, a vše, co bylo předtím se nyní zdá být pouhým „dětským žvatláním“.

Snad nejvýhrůžnější článek zveřejnil známý propagandistický web Ukraina.ru. Nese název „Lávra a 40 tisíc bojovníků: Ukrajina na prahu náboženské války“ a je v ní výslovně uvedeno, že proces udělení autokefality ukrajinskému pravoslaví „mírový nebude“, a dále článek řeší otázku „proč do Kyjeva míří 40 tisíc bojovníků“. „Po rozhodnutí Konstantinopole je na Ukrajině očekáváno prudké vyostření situace a nová vlna zabírání pravoslavných chrámů. Důvody pro tyto obavy tu jsou,“ píše Ukraina.ru. Jako zdroj této informace uvádí web video na Facebooku, na kterém politik ukrajinského původu, šéf Svazu levicových sil Vasilij Volga, který žije v Rusku, mluví o „útočnících“ různých radikálních struktur“, kterých bude „kolem 40 tisíc“ a o tom, že ukrajinská železniční dopravní společnost Ukrzaliznycja kvůli tomu údajně navýšila počet vlaků, které jedou do Kyjeva 14. října. Počet vlaků byl však ve skutečnosti navýšen kvůli třem volným dnům kolem státního svátku Den obránce Ukrajiny.

„Všechno, co se dosud dělo na Ukrajině, je dětské žvatlání proti tomu, co se chystá teď. A Porošenko, který toto všechno inicioval, nebude lepší, bude jen horší. Jen extrémně omezený, naprosto nenormální člověk může sám uvrhnout svoji zemi do krize hrozící občanskou náboženskou válkou, jejíž vývoj nelze kontrolovat,“ píše v jiném článku Ukraina.ru.

„Právě Filaret a jeho rozkolníci podněcují na Ukrajině válku a nenávist. S takovým duchovním vůdcem již není divu, že Porošenko dnes dal ukrajinským ozbrojeným silám nový povel: zahájit palbu na Donbasu ze všech dostupných zbraní,“ píše web Vesti. A údajný odborník, politolog Rostislav Iščenko prohlašuje, že patriarcha Bartoloměj I. „připravil půdu pro náboženskou válku“.

 

 

Na podporu svého výroku o náboženské válce, uvádí Rusko za příklad citát ukrajinského ministra zahraničí Pavla Klimkina. Ten ve svém blogu napsal, že „moskevský patriarchát vůbec nemá na Ukrajině co dělat, protože Ukrajina je kanonickým územím konstantinopolského patriarchátu“ a tato slova byla prezentována jako „faktická výzva k represím“ proti „kanonické ukrajinské pravoslavné církvi“ (UPC). UPC moskevského patriarchátu tomuto výkladu sekunduje a obviňuje ukrajinskou vládu z „podněcování náboženské nenávisti“.

 

 

Nepokrytě agresivní je i rétorika o samotném konstantinopolském patriarchátu. Ten je obviňován z „hrubého zkreslování církevních dějin“ a z „vyvolávání náboženské války na Ukrajině“, z pokusu „rozviklat základy pravoslavného světa“ a za zády patriarchy Bartoloměje určitě stojí „síly nepřátelské k Rusku“ atd. Samotný konstantinopolský patriarchát by podle těchto článků měl být zlikvidován, uvržen do anathémy.

V článku na webu Ukraina.ru s názvem „Lačnost už není hřích? Konstantinopol získá nejen duše pravoslavných“ se tvrdí, že rozhodnutím o autokefalitě Ukrajině získává konstantinopolský patriarchát „největší spojenou farnost, a tím pádem i velké peníze“. „Skrze lávry, nacházející se na Ukrajině, bude Bartoloměj dostávat hromady prostředků z prodeje ikon, svíček, církevních knih a dobročinných příspěvků či provádění náboženských rituálů (křest, pohřby apod.). Ačkoli kromě církevních hodnostářů zná přesné sumy z těchto příjmů málokdo, jde ve skutečnosti o značné finanční toky v řádu miliónů dolarů,“ tvrdí ruští novináři. Téma komentoval kdo jiný než politologové.

Nesměli samozřejmě chybět ani „banderovci“. V článku webu Vzgljad ruští novináři objasňují, že kanonizace „ukrajinských rozkolnických skupin“ se děje údajně podle stejného schématu, podle kterého Konstantinopol uznala ukrajinskou pravoslavnou církev v USA. „Byli tam i ti, komu říkáme banderovci, i lidé, kteří kolaborovali s Němci, i ti, kdo zkrátka odmítli stalinský režim,“ vysvětluje expert Maxim Klimenko.

 

 

Prokremelská média také šířila zprávu, že Vatikán údajně nebude udržovat styky s „nekanonickou UPC“. Jako „nekanonickou“ přitom označují tu církev, kterou „uznává konstantinopolský patriarcha Bartoloměj“. Jako zdroj této informace je uveden nejmenovaný „diplomatický zdroj ve Vatikánu“.