V tomto článku vám nabídneme nástroje, které vám pomohou vyzrát na algoritmy sociálních sítí, jež filtrují obsah toho, co na své stránce vidíme a jejichž vlivem se dostáváme do informační bubliny. V sérii článku, které jsme pro vás ve StopFake připravili, záměrně nebudeme navrhovat nejradikálnější způsob, a sice smazání profilu na sociálních sítích, protože chápeme, že v současnosti je tato metoda pro mnohé nejspíš nereálná. Kromě toho jsou sociální sítě důležitou platformou pro práci factcheckerů, občanských aktivistů a novinářů. Naučíme vás nicméně lépe rozumět tomu, co a proč vidíme (či nevidíme) na své facebookové či twitterové stránce a povíme vám o nástrojích, díky kterým budete moci minimalizovat vliv algoritmů sociálních sítí na zobrazovaný obsah.
Název společnosti Cambridge Analytica se poprvé začal objevovat v médiích již v roce 2016, v dubnu 2018 však doslova zaplavilo mediální prostor. V mnoha médiích se hovořilo o tom, že společnost Cambridge Analytica již v roce 2015 získala přístup k 50 milionům uživatelských profilů sociální sítě Facebook (později se ukázalo, že toto množství bylo ve skutečnosti vyšší než 87 milionů).
Část údajů získala společnost poté, co uživatelé absolvovali placený psychologický test vytvořený psychologem, který potom poskytl získané informace společnosti Cambridge Analytica.
Na základě těchto profilů se společnost naučila vytvářet a ukazovat personalizovanou reklamu, která nejen napomohla vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách, nýbrž také ovlivnila výsledky více než 200 volebních procesů v různých světových zemích.
Tyto zprávy způsobily efekt vybouchnuté bomby. Akcie Facebooku drasticky klesly, šéf společnosti Mark Zuckerberg byl předvolán na kobereček do amerického Kongresu. Můžeme se různě stavět k mnohdy podivným otázkám kongresmanů, mnohdy netušících, jak funguje Facebook a současný internet, avšak Zuckerbergovy odpovědi a veřejný zájem o tuto událost velmi dobře ukázaly, jak se společnost (i samotný šéf největší sociální sítě) poprvé v moderní historii zamyslela nad tím, jaký vliv Facebook a základní principy jeho fungování mají na různé aspekty života, včetně výsledků politického projevu lidové vůle po celém světě.
Facebook informoval o celé řadě změn, kterým se budeme věnovat později. A zatímco budou probíhat další vyšetřování a výzkumy vlivu Facebooku, běžní uživatelé by se se měli zamyslet nad svou závislostí na Facebooku a nad tím, jak moc Facebook a jeho dceřinné projekty ovlivňují náš příjem informací z médií.
Oběti Cambridge Analytica
První, co nabídl Facebook po zveřejnění informací případu Cambridge Analytica, byla možnost zkontrolovat, zda jste se nestali obětí společnosti Cambridge Analytica a její aplikace, která získala nepovolený přístup k uživatelským údajům.
Kontrolu můžete uskutečnit na tomto odkazu.
Na facebookové stránce Centrum nápovědy můžete nalézt odpověď na to, zda jste vy či vaší přátelé byli v minulosti spojeni s aplikacemi Cambridge Analytica, a také nabídku zkontrolovat nastavení svého facebookového účtu a aplikací s ním spojených.
K tomu můžete využít buď odkaz na stránce nápovědy, nebo se můžete podívat do Nastavení svého facebookového účtu a odtud přejít do záložky Aplikace a weby.
Pokud na této stránce uvidíte podezřelé, neznámé či zřídka používané aplikace, bude nejlepší je rovnou odstranit.
Společnost Facebook upozorňuje, že nebezpečné mohou být i dříve odebrané aplikace. Tyto je také vhodné zkontrolovat.
U každé aplikace uvidíte, jaká oprávnění dané aplikaci poskytujete a jaké akce může aplikace uskutečňovat. Má-li některá aplikace příliš mnoho oprávnění a přístupu k údajům, je dobré ji také odstranit. Udělat to můžeme pomocí tlačítek v záložce Nástroje.
Užitečné, nebo manipulativní? Co a proč vidíme na sociálních sítích
Sociální sítě shromažďují mnoho údajů o svých uživatelích a používají je k zobrazování reklamy. Byznys model sociálních sítí spočívá ve své podstatě v tom, že prodávají údaje o uživatelích zadavatelům reklamy, aby tito mohli zobrazovat cílenou reklamu, tedy takovou, která bude zajímavá pro konkrétního uživatele. Díky tomuto modelu vidí mladá maminka reklamu na dětské plenky a obchody s dětským oblečením, sportovec uvidí reklamu na maratonské závody a sportovní výživu a absolventovi střední školy se zobrazí reklama na univerzity ad. vysoké školy.
Problém je, že kromě informací, které Facebooku sami poskytujeme tím, že vyplňujeme svůj profil nebo uvádíme města či místa svého pobytu, se algoritmy Facebooku naučily analyzovat naše profily a naši činnost. A to jak uvnitř samotné sociální sítě, tak také mimo ni. Ve výsledku tak Facebook zná asi stovku charakteristických rysů svých uživatelů, na jejichž základě může zobrazovat reklamu. Mezi tyto charakteristiky patří dokonce takové specifičnosti, jako oblíbený způsob odpočinku, vlastnictví a značka automobilu, používání slevových kupónů či čísla kreditních karet.
Sociální sítě umějí sbírat informace o činnosti uživatelů nejen bezprostředně na jejich příslušných stránkách, ale také na jiných webech. Toto umožňují mechanismy jako soubory cookies, Facebook Pixel či přihlašování na webové stránky prostřednictvím sociálních sítí. Sociální sítě tak umějí víc než jen ukazovat uživatelům obsah, který je zajímá. Některá média již umí nastavovat své domovské stránky podle zájmů a potřeb uživatelů. Máme tímto co do činění s globálnějším projevem „filtrové bubliny“, nikoli však ve vztahu k výsledkům vyhledávání, nýbrž vůči obsahu sociálních sítí a online-médií.
Facebook Container od Mozilly
Abychom získali maximálně nezávislý obsah, můžeme pro čtení zpráv využít jiný prohlížeč, ve kterém se nemusíme přihlašovat k sociálním sítím.
Další způsobem je nainstalovat si zbrusu nový plugin Facebook Container, vytvořený vývojářským týmem společnosti Mozilla. Plugin prozatím existuje pouze pro prohlížeč Firefox. Objevil se docela nedávno, dost možná jako odpověď na případ Cambridge Analytica. Úkolem pluginu je maximálně zkomplikovat sociálním sítím sledování našeho online-chování na vnějších webech. Jinými slovy, Facebook Container zabraňuje sledování uživatele ze strany sociálních sítí, a umožňuje tak nezávislejší příjem mediálních informací.
Facebook Container vytváří pomyslný kontejner pro práci na Facebooku. Kontejner vytváří vlastní soubory cookies. Tyto soubory cookies nejsou sdíleny mimo Facebook, sociální síť tudíž nemůže „vidět“, co dělá uživatel na jiných webových stránkách. Jiné weby zase nemohou identifikovat své návštěvníky jako uživatele Facebooku.
Po instalaci Facebook Containeru do prohlížeče Firefox se napravo vedle adresního řádku při prohlížení facebookových stránek bude zobrazovat speciální modrá kolonka („Kontejner“). Všechny ostatní prohlížené stránky se budou načítat mimo kontejner. Facebook Container tímto způsobem modeluje situaci, kdy jsou Facebook a ostatní weby jakoby užívány v různých prohlížečích.
Je ovšem třeba si uvědomit, že jiné reklamní sítě, například reklama od Googlu, se může snažit identifikovat uživatele a „podsouvat“ mu potenciálně zajímavý obsah.
Jak se zbavit řízení obsahu, aneb vzpomeňme si na RSS
Řízení zobrazovaného obsahu, tedy výběr a předkládání obsahu v uživatelsky pohodlné podobě se objevilo v reakci na obrovské množství příspěvků, záznamů na sociálních sítích, z nemožnosti je všechny sledovat a vnímat a samozřejmě také z touhy společností vlastnících sociální sítě vydělávat na preferencích jejich uživatelů.
Vlivem řízení obsahu (využívanému nejen sociálními sítěmi, ale i některými online-médii) se obyčejný soupis zpráv seřazený v obráceném chronologickém pořádku stal minulostí.
Na jednu stranu je úkolem řízení obsahu učinit naše mediální prostředí komfortnějším, na druhou stranu platíme za tento komfort osobními údaji a „delegovanou“ selekcí toho, co vidíme na svých obrazovkách.
Případ s Cambridge Analytica může dobrou záminkou vzpomenout si na formát RSS a nástroje pro čtení zpráv přes RSS. Tento způsob konzumace obsahu byl populární v letech 2008 až 2012. Nicméně nástup Facebooku a ukončení služby Google Reader vedly k masovému odklonu od práce s formátem RSS a ke čtení zpráv prostřednictvím Facebooku.
Avšak právě formát RSS odstraňuje všechny nedostatky čtení zpráv přes Facebook, nesbírá uživatelské údaje a nenastavuje obsah, který uživatelé vidí. Speciální nástroje pro čtení formátu RSS umějí shromáždit na jedné internetové stránce záznamy ze všech zdrojů, které uživatel potřebuje, roztřídit je do kategorií a prohlížet titulky či celé zpravodajské články. Díky čtečkám RSS není ke čtení zpráv nutné otevírat každou jednotlivou stránku.
Zkratka RSS se čte různě – jako RDF Site Summary, či Really Simple Sindication, či Rich Site Summary. Jinými slovy je RSS možné přeložit jako „mimořádně prostá syndikace“. Termín syndikace označuje několikanásobné zveřejnění zprávy či článku na několika zdrojích.
Číst v RSS je možné na několika webech pomocí speciálních programů, kterým se říká agregátory nebo také online služby pro čtení RSS.
Formát RSS má také své nedostatky. Zaprvé je nutné, aby web umožňoval čtení zpráv v tomto formátu. Zjistit, zda má daný web RSS feed a zda je možné jeho zprávy číst prostřednictvím RSS, pomohou speciální RSS agregátory. Zde jsou některé z nich: Veen Reader, Feedly, The old reader.
Abychom mohli například přidat stránku pro čtení ve službě Feedly, musíme použít tlačítko Add Content, vybrat Publications & Blogs a zadat adresu webové stránky. Má-li stránka RSS feed, služba Feedly ji navrhne do svého seznamu pro čtení.
V dalších článcích z naší rubriky Nástroje vám dále ukážeme další služby a pluginy, jejichž úkolem je zbavit nás ovlivňování toho, co a jak čteme na sociálních sítích.
Autor: Nadija Balovsjak pro StopFake
