Prohlášením Miloše Zemana o kompenzacích za Krym prokremelská média tleskala

Ruská a proruská média aktivně propagují myšlenku, že evropští politici nyní diskutují o řešení „krymské otázky“ a o nutnosti prodloužení sankcí vůči Rusku. „Evropský establishment je nyní rozdělen, a dokonce se již ozývají hlasité hlasy ve prospěch Ruska,“ nepřestávají opakovat prokremelská média.

 

Snímek z webu ria.ru

 

Mediálním podnětem se stalo vystoupení českého prezidenta Miloše Zemana 10. října na schůzi Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE). Zeman se zde opět dotkl otázky zrušení protiruských sankcí a označil je za „neefektivní“. „Krymskou otázku“ navrhl vyřešit „jistou kompenzací ve prospěch Kyjeva“. Miloš Zeman také prohlásil, že považuje anexi Krymu za „uzavřenou záležitost“ („fait accompli“), zatímco pokusy navrátit Krym Ukrajině mohou vést akorát tak k evropské válce. Prohlášení českého prezidenta vyvolalo bouřlivou reakci nejen ukrajinské a ruské strany, ale také mezi evropskými politiky.

 

Vystoupení Miloše Zemana

 

Miloš Zeman také obvinil Evropskou unii z „dvojitých standardů“, když srovnal politiku EU vůči Krymu s uznáním nezávislosti Kosova. Člen ukrajinské delegace v PACE Oleksij Hončarenko připomněl politiku appeasementu, kterou evropské státy razily vůči agresi nacistického Německa ve 30. letech. Zeptal se také na to, co by mělo dělat mezinárodní společenství, aby přimělo Kreml přestat s jeho represivní politikou na Krymu. Jako odpověď na tuto otázku citoval český prezident slova bývalého prezidenta Německa Joachima Gaucka, že navrácení Krymu Ukrajině by mělo za následek válku v Evropě. Následně položil řečnickou otázku: „Jste ochotni riskovat válku v Evropě?“. Miloš Zeman konstatoval, že se jedná čistě o jeho názor a prohlásil: „Na jednu stranu se snažíme vyhnout se válce v Evropě, na druhou stranu se snažíme kompenzovat ukrajinské ztráty“.

Na ukrajinském ministerstvu zahraničí prohlásili, že „jak snaha smířit se s agresorem, tak legitimizace anexe Autonomní republiky Krym tím, že ‚prodáme‘ část svého území, je naprosto nepřijatelná pro současnou Evropu. Je těžké uvěřit, že toto slyšíme od prezidenta země, která tolik utrpěla mnichovskou dohodou“.

 

Snímek twitter.com/dmytrokuleba

 

Snímek prohlášení Ministerstva zahraničí Ukrajiny

 

Také v Rusku reagovali na prohlášení českého prezidenta. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov se nechal slyšet, že „ani fakticky, ani de iure samozřejmě nelze mluvit o žádné anexi (Krymu, pozn. red.), není to pravda, a tudíž nelze mluvit o žádné kompenzaci“. Peskov také konstatoval: „Sledujeme vnitroevropskou diskusi, která na toto téma probíhá, a v této souvislosti jsme zaznamenali také nedávné prohlášení prezidenta Zemana“.

Ruská a proruská média v souvislosti se Zemanovými prohlášeními začala opět psát o „krymské otázce“. Jejich diskurs je postaven v zásadě na třech hlavních tezích:

  • v současnosti probíhá „vnitroevropská diskuse“, která zahrnuje také podporu Ruska v tom smyslu, že protiruské sankce jsou neefektivní a trpí jimi i samotná Evropa. Sankce je třeba zrušit a „krymskou otázku“ vyřešit pomocí diplomatických nástrojů;
  • vrátit Krym Ukrajině již není možné a všichni by se s tím měli smířit;
  • ano, Rusko možná je agresor, ale je to také velká a významná země a konflikt s ní by mohl znamenat evropskou či rovnou světovou válku.

 

Snímek z politnavigator.net

 

Po prohlášení Dmitrije Peskova o „vnitroevropské diskusi“ začala propagandistická média publikovat články s komentáři „politologů/analytiků širokého zaměření“ o tom, že Zeman ve skutečnosti promluvil o něčem, o čem se nyní mezi evropskými politiky aktivně diskutuje. Prokremelské ukrajinské noviny Vesti , které opakovaně šíří nepravdivé zprávy, ve svém článku citují jednoho takového „politologa širokého zaměření“ Ruslana Bortnika: „Oficiálně evropské elity přístup Miloše Zemana nepodporují. Nicméně v kuloárech se o možné finanční kompenzaci mluví dokonce i v naší ukrajinské politice“. Dlužno podotknout, že své tvrzení Bortnik nedokládá žádnými fakty. Propagandistický portál Politnavigator rovněž tato tvrzení přetiskl, svůj článek pak pojmenoval „V Kyjevě přiznali, že Zeman vyslovil nahlas myšlenky evropských elit, když navrhl Ukrajině, aby se vzdala Krymu“. Portál  RBK dokonce uvádí příklady prodeje suverénních území a zdůrazňuje, že takové obchodní transakce jsou běžnou evropskou praxí.

Další linií, kterou razí propagandistická média, je to, že je nutné uzavřít krymskou otázku, aby nedošlo k nové válce. Ruská verze kanálu RT zveřejnila článek o politickém významu Zemanových tvrzení. I v tomto článku je hlavní myšlenka taková, že jelikož Krym se stal nezvratně součástí Ruska, je nutné tuto otázku uzavřít, v opačném případě může dojít k válce s Ruskem. RIA Novosti Ukrajina citují politologa Bogdana Bezpalka (jenž je v Rusku známý jako ukrajinista, na Ukrajině je pak neblaze proslulý svými antiukrajinskými výroky). Bezpalko v interview mluví o možnosti nové války: „Prohlášení českého prezidenta svědčí o tom, že sám považuje Krym za nezvratně ruský a že snahy navrátit toto území povedou k velké, plnohodnotné válce“.

 

Snímek z ria.ru

 

Na ruskojazyčném internetu se rozšířil překlad názorového sloupku Jiřího Doležala z časopisu Reflex. Autor v něm píše o tom, že řešení otázky, komu patří Krym, nutně povede k válce, „nikoli však evropské (…), ale světové“. Jiří Doležal tvrdí: „My se neumíme Putinovi postavit a pošlapané mezinárodní právo vymoci, není na planetě nikdo, kdo by to uměl“. Závěrem je, že Evropa by měla odvrhnout myšlenku navrácení Krymu Ukrajině.

RIA Novosti  šly ještě dál a zveřejnily analytický článek s konspiračními prvky s názvem „Radši Ukrajinu prodat než válku. K návrhu českého prezidenta“. V článku se píše, že Zeman vyslovil nahlas názory „dospěláků“ a že ve hře není ani tak „krymská otázka“, jako spíše suverenita Ukrajiny vůbec. Nejde údajně o Zemanův osobní názor, ale o názory evropských politických elit, které v poslední době stále více prosakují do médií. „Půjde-li skutečně o ‚velký obchod‘, pak se nebude týkat pouze Krymu, ale i samotného Kyjeva, toho se ale nikdo na nic ptát nebude,“ píše autor. „Jsou tu mnohem dospělejší hoši, jejichž myšlenky pan Zeman vyslovil nahlas. Názor Ukrajiny, která ztratila subjektivitu a dobrovolně odevzdala svou suverenitu, je vůbec nezajímá“. Je třeba podotknout, že diskurs ruské propagandy o Ukrajině, která „dobrovolně odevzdala svou suverenitu“, byl nejbarvitěji propracován na konci srpna letošního roku. V té době se ruské zpravodajství o vojenské přehlídce na Den nezávislosti Ukrajiny, jíž se zúčastnili také vojáci NATO, neslo ve znamení hesla „přehlídka naprosté závislosti Ukrajiny“.

Autor článku na RIA Novosti také píše, že „projekt Ukrajina“ není „v dlouhodobé perspektivě životaschopný“: „Značná část tzv. západních elit zcela vážně uvažuje o ukončení ‚projektu Ukrajina‘ a dělá to velmi pragmaticky“. Autor také prohlašuje, že Ukrajina nemá v úmyslu skutečně bojovat s Ruskem za západní zájmy a Západ zase nechce bojovat s Ruskem na svůj úkor. A shrnuje: „V konečném důsledku je tu gigantické neuspořádané území, jež není v současné situaci schopné samo sebe uživit a je zatížené gigantickými dluhy“. A ve výsledku se Západ tohoto „toxického aktiva“, Ukrajiny, pokusí zbavit. Článek je zakončen slovy o tom, že podobná prohlášení jsou signálem, že je načase začít smlouvat.

 

Snímek z: twitter.com/SlavekSobotka

 

Po veřejném odsouzení Zemanových slov se český prezident nechal slyšet, že se za svá slova nehodlá omlouvat, protože je to jeho „osobní názor“. Stanovisko Evropské unie ohledně anexe Krymu zůstává nezměněno. Český premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že Zemanova slova jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou České republiky. Také Senát ČR odsoudil Zemanovo prohlášení s tím, že „podobné výroky legitimizují ruskou agresi, která odporuje mezinárodnímu právu“. Velvyslanectví Ukrajiny v Česku dostává množství dopisů od běžných Čechů, jež se za Zemanova slova omlouvají, na internetu pak probíhá iniciativa „Česko není Miloš Zeman“ s hashtagem #sorryukraine.

Podle českého zákonodárství vláda formuluje a uskutečňuje zahraniční politiku státu. Český premiér Bohuslav Sobotka nejednou prohlašoval, že protiruské sankce mají trvat do té doby, dokud nebudou vyplněny všechny minské dohody.

 

Snímek z twitter.com/PavloKlimkin

 

Připomínáme, že v roce 2014 byla stanoviska Miloše Zemana ohledně událostí na Ukrajině značně proměnlivá. Zpočátku srovnával anexi Krymu se vpádem sovětských vojsk do Československa, vyzýval NATO, aby nedopustila vpád ruských vojsk na východ Ukrajiny, nicméně již za několik týdnů otevřeně podporoval šéfa ruského ministerstva zahraničí Sergeje Lavrova, který popíral přítomnost ruských vojáků na východě Ukrajiny. Nyní Miloš Zeman demonstruje svůj proruský postoj tím, že vystupuje proti pokračování protiruských sankcí a vlastně tak legitimizuje politiku Vladimíra Putina.