Ruská média překroutila slova litevské prezidentky Dalii Grybauskaitė a také slova estonského ministra zahraničí Svena Miksera, aby tak vytvořila iluzi, že se Evropská unie snaží zlepšit vztahy s Ruskem za každou cenu. Přitom se v těchto zprávách buď rovnou nic neříká  o důvodech jejich zhoršení, tedy o anexi Krymu, vojenské agresi na Donbasu a ekonomických sankcích, nebo jsou tyto důvody jakoby mimochodem zmíněny na samém konci článku.

 

Snímek z webu Ukraina.ru

Snímek z webu aif.ru (Argumenty i fakty): „Prezidentka Litvy poprvé promluvila o ochotě spolupracova s Ruskem: Dalia Grybauskaite vyjádřila ochotu ke spolupráci bez stanovení podmínek

 

Nejprve se objevila zpráva, že litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė prohlásila, že „s Ruskem je lepší spolupracovat než bojovat“. Později se podle webu Ukraina.ru, „estonský ministr zahraničí Sven Mikser vyslovil pro sbližování s Ruskem“. Ruský web Argumenty i fakty napsal, že „litevská prezidentka Dalia Grybauskaitė učinila bezprecedentní vyjádření o ochotě spolupracovat s Ruskem, aniž přitom vznesla jakékoli požadavky“.

Překroucené interview s prezidentkou či manipulativní úryvky z něj zveřejnila tato média: TASSUkraina.ruRTRosbaltRIA NovostiGazeta.ruRossijskaja GazetaLife.ruArgumenty i FaktyPolitikusVersia.ruRIA Novosti UkrainaPolitobzorArgumenty.ruIsvestiaInformburo.dn.ua.

 

 

Litevská prezidentka poskytla rozhovor místnímu litevskému webu 15min.lt, ve kterém odpovídala na otázku „Myslíte si, že Rusko bude i v dalším desetiletí pro Litvu největší hrozbou?“ Odpověď zněla: „Ano, myslím, že se sousedem to bude komplikované i v příštích letech či v blízké budoucnosti, a jestliže hlava státu (tj. Ruska, pozn. red.) zůstane stejná, situace se nezmění. Nechci ale mávnout rukou a říkat, že s ním nechci komunikovat, snažit se o to… Všechno se mění, geopolitická situace se mění, proto musíme být otevřeni změnám“.

Na otázku, zda je možné po určitých změnách spolupracovat se současným politickým vedením Ruska, prezidentka Litvy odpověděla: „opuštění okupovaných území, méně agrese, zdržení se projevů síly (…) a ovlivňování voleb v našich zemích (…), umožní spolupráci se všemi sousedy“. A dále dodává: „Nejdůležitější je zůstat pozorný k zájmům našich lidí, naší země a vždycky je lepší komunikovat a obchodovat než bojovat“.

Prokremelská média nicméně již stihla prohlásit, že „pobaltští politici, kteří byli dříve známí tvrdými protiruskými výroky, náhle přehodnotili svůj postoj k Moskvě“.

Zdrojem zprávy o Estonsku bylo interview, které estonský ministr zahraničí poskytl ruské zpravodajské agentuře Interfax. V tomto rozhovoru požádali ruští novináři  Svena Miksera, aby ohodnotil, v jakém stavu jsou současné estonsko-ruské vztahy. Ministr odpověděl: Jak Estonsko, tak celá EU má zájem mít dobré vztahy s Ruskem. Pro zlepšení vztahů je nutné obnovit územní celistvost a suverenitu Ukrajiny. Nemůžeme přivírat oči před tím, jak Rusko na Ukrajině zásadně porušuje mezinárodní právo. Žádný demokratický stát není ochotný uznat změnu hranic vojenskou cestou.“

V průběhu rozhovoru pak Sven Mikser dodal, že „Estonsko, stejně jako další státy EU, podporuje zavedení a prodloužení sankcí a že „změnit situaci může pouze Rusko samotné“.

Ve zprávě na Ukraina.ru, stejně jako na dalších webech, není druhá část odpovědi ohledně podmínek zlepšení vztahů mezi Estonskem a Ruskem není vůbec zmíněna.

 

 

I v dalších rozhovorech řekl estonský ministr, že „bychom chtěli mít konstruktivní vztahy s Ruskem, ale tyto vztahy v podstatě závisí na přání a akcích samotného Ruska“. V interview pro agenturu RIA Novosti Sven Mikser znovu opakuje, že „události na Ukrajině a ilegální anexe Krymu ze strany Ruska v roce 2014 samozřejmě vyvolaly napětí jak ve vztazích mezi Ruskem a EU, tak ve vztazích našich dvou zemí. Normalizace vztahů s EU záleží především na Rusku.“