S tímto obviněním na adresu OSN údajně přišli zástupci ukrajinské komunity na Krymu. Informovala o tom známá prokremelská agentura Sputnik dne 20. prosince na své španělské stránce: „Ukrajinci z Krymu litují, že si OSN vymýšlí historky o jejich životě na poloostrově“. Článek se zřejmým cílem zdiskreditovat přijatou rezoluci o Krymu na Valném shromáždění OSN ze dne 19. prosince 2017 tvrdí, že informace v rezoluci jsou založeny na mýtech a že na Krymu lidská práva porušována nejsou.

Kromě Sputniku zveřejnila podobnou zprávu také následující média: TASSPravda.ruRIA NovostiRambler a další.

 

Snímek ze španělské verze webu Sputnik: „Krymští Ukrajinci litují, že si OSN vymýšlí historky o jejich životě na poloostrově“

Snímek z webu Rambler: „Na Krymu zkritizovali přijetí ukrajinské rezoluce na půdě Valného shromáždění OSN“

Snímek z webu RIA Novosti: „Krymský poslanec: údaje z rezoluce Valného shromáždění OSN evidentně nebyly získány na Krymu“

 

Sputnik ve svém článku cituje „prezidentku Ukrajinské komunity Krymu“ Anastasiju Gridčinovou, která prohlašuje, „Valné shromáždění OSN nikdy nenavštívilo Krym, ani neprovádělo průzkumy veřejného mínění o životě na Krymu mezi Ukrajinci a Krymskými Tatary, a přitom si vymýšlí historky o tom, že nás pronásledují,“ dočteme se v článku.

Začněme tím, že organizace Ukrajinská komunita Krymu (Ukrainskaja obščina Kryma) je pod kontrolou Kremlu a v jejím vedení se nacházejí členové ruské vládnoucí politické strany Jednotné Rusko. Byla založena v březnu 2016 Olegem Usikem a Anastasií Gridčinovou, kteří jsou členy jmenované strany. Cílem organizace je ukázat domnělý bezproblémový život ukrajinské komunity na Krymu. Navzdory velmi častým příspěvkům na její facebookové stránce, má tato organizace (ke dni publikace tohoto článku) na dané sociální síti jen 45 sledujících.

Prohlášení Gridčinové, že pozorovací mise OSN nikdy nebyla na Krymu, je velmi výmluvné, v textu rezoluce je totiž výslovně odsuzováno znemožňování přístupu na Krym pro pozorovací misi OSN pro lidská práva, přestože ke vstupu má mise příslušný mandát.

Informace o tom, že zástupci Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva nehovořili s Krymskými Tatary, oběťmi a svědky porušování lidských práv, je také nepravdivá. Šéfka pozorovací mise OSN pro lidská práva Fiona Frazerová představila zprávu za období od 16. srpna do 15. listopadu roku 2017. Ve svém projevu vysvětlila, že údaje zprávy byly získány prostřednictvím rozhovorů a monitoringu soudních řízení (na videu od 18. minuty).

 

 

Fiona Frazerová mluvila o konkrétních případech porušování lidských práv, především Krymských Tatarů, ke kterým došlo na anektovaném Krymu za zmíněné období. Mezi nimi jmenovala „svévolná zatčení, držení ve vazbě, mučení, kruté zacházení a také omezování svobody slova a shromažďování“. OSN zaznamenala 49 případů zatčení Krymských Tatarů za organizaci pokojných individuálních protestů v různých krymských obcích a téměř tři desítky domovních prohlídek u +Krymských Tatarů (za pouhý listopad 2017).

Fiona Frazerová také zmínila příklad zadržení Krymského Tatara 13. září pracovníky ruské FSB bez oficiálního obvinění. Muže následujícího dne vysadili na zastávce v Simferopolu s těžkými zraněními.

Již dříve v září roku 2017 oznámila Fiona Frazerová, že Rusko jako okupační stát uplatňuje na území Krymu svou legislativu, a porušuje tak mezinárodní právo a rezoluci Valného shromáždění OSN 68/262.

„Nejvyšší soud Krymu odsoudil zástupce předsedy Medžlisu krymskotatarského národa Achtema Čijgoze k 8 letům odnětí svobody,“ citovala Frazerovou agentura Ukrinform.

StopFake se obrátil s dotazem na kyjevskou kancelář pozorovací mise OSN pro lidská práva a poprosil ji o podrobný popis metody získávání informací o porušování lidských práv na Krymu a o sdělení, čím ruské úřady na Krymu odůvodňují odpírání možnosti přístupu na Krym pro Pozorovací misi OSN.

Iryna Jakovlevová, koordinátorka pro styk s veřejností pozorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině, StopFaku vysvětlila, že pozorovací mise opakovaně žádala ruské úřady o umožnění vstupu na území Krymu za účelem monitoringu:

„Pozorovací mise OSN pro lidská práva nemohla navštívit Krym z důvodu neumožnění vstupu na poloostrov ze strany Ruské federace jako okupujícího státu. Situace trvá dosud, nehledě na požadavek zaslaný Ruské federaci, který je obsažen v rezoluci Valného shromáždění OSN 71/205 a také v nedávné rezoluci Valného shromáždění, přijaté 19. prosince 2017, aby byl lidskoprávním misím umožněn bezproblémový přístup na Krym,“ vysvětlují v kyjevském oddělení Pozorovací mise.

Kvůli znemožnění přístupu na Krym byl monitoring lidskoprávní situace na Krymu prováděn na dálku, zejména z pevninského území Ukrajiny, mj. přes pozorovací mise v Chersonské oblasti a na administrativní hranici s Krymem. Pozorovací mise OSN pro lidská práva uskutečňuje rozhovory s obyvateli Krymu různé národnosti, různého politického či náboženského přesvědčení, různého sociálního statusu atd. S lidmi, kteří cestují na poloostrov a zpět, i s těmi, kteří žijí přímo na krymském území. Od března 2014 tak byly dotázány stovky Rusů, Ukrajinců a Krymských Tatarů žijících na Krymu i těch, co Krym opustili.

Co se týče metodologie, kterou pozorovací mise používá, jde především o shromažďování informací bezprostředně od lidí, kteří tvrdí, že se stali oběťmi porušování lidských práv, a také jejich příbuzných, advokátů či svědků a kohokoli, kdo oznámí takové porušování.

„Získané informace jsou ověřovány z několika zdrojů, aby se potvrdila jejich hodnověrnost, dále jsou zaneseny do databáze a případně použity jako příklad pro podobné situace či k pozorování tendencí,“ doplňuje Iryna Jakovlevová.

I přes těžkosti distančního monitoringu dávají informace, nasbírané pomocí přímých či telefonických rozhovorů, poměrně přesný obrázek o situaci, problémech a tendencích v oblasti lidských práv na Krymu, mj. i díky množství a různorodosti lidí, se kterými mise OSN komunikuje. Všechny rozhovory pozorovací mise jsou navíc důvěrné.

Kromě řečeného existují i průzkumy a svědectví jiných známých lidskoprávních organizací, například Amnesty International či Human Rights Watch. Poslední jmenovaná organizace ve své zprávě z listopadu 2017 také dospěla k závěru, že „pronásledování Krymských Tatarů sílí“.

 

 

Snímek z webu Amnesty International