Společnými silami: pandemie covidu-19 ukázala, jak lze úspěšně bojovat s dezinformacemi

Jeden z našich předchozích článků, věnovaný reakci sociálních sítí na dezinformace o koronaviru, jsme nazvali „Dezinformační pandemie“. Tento název poměrně přesně ilustroval problém, se kterým se potýkaly jak státní úřady, tak sociální platformy. Lži, manipulace, konspirační teorie a různé mystifikace provázely onemocnění covid-19 prakticky od prvních zmínek o koronaviru, které se v médiích objevily. V minulosti jsme například psali o tom, jak se s dezinformacemi o koronaviru vypořádal Facebook či Twitter. V následujícím, závěrečném článku tohoto cyklu pojednáme o tom, jak k tomuto problému přistupovaly jiné platformy. Dále se pokusíme zformulovat hlavní závěry z toho, čemu naučila pandemie jak média, tak sociální sítě a všechny ty, kterým není cizí boj s dezinformačním internetovým obsahem.

Google: v přední linii vyhledávacího boje s covidem-19

Od prvních dnů pandemie zobrazoval vyhledávač Googlu zprávy z oficiálních zdrojů informací o viru i pandemii. Cílem administrátorů tohoto internetového vyhledávače je, aby uživatel, který zadává vyhledávací dotaz spojený s covidem-19, ve speciálním bloku pohodlně našel oficiální a pravdivé informace o problému.

Google později požadavky na obsah umístěný na jeho platformách zpřísnil. Nový požadavek zakazoval články na téma covidu-19 bez schválení oficiálních zdravotnických institucí. Za porušení právě tohoto požadavku společnost Google odstranila z obchodu aplikaci Podcast Addict, která umožňuje poslouchat audioknihy, rádio a podcasty. Problém byl, že mezi obsahem dostupným v této aplikaci byly také podcasty na téma covidu-19. Tvůrce aplikace byl vyzván, aby se buď verifikoval a potvrdil svou příslušnost k zdravotnickým institucím, nebo smazal zmínky o koronaviru.

Dalším neobvyklým způsobem boje Googlu s dezinformacemi o covidu-19 je blokování závadných e-mailů, jež rozesílali hackeři vydávající se za oficiální struktury. Google zablokoval více než 18 milionů e-mailů tohoto typu.

YouTube a spolupráce s fact-checkery

Správa video služby YouTube na svůj web také doplnila odkazy na oficiální zdroje, tedy na Světovou zdravotnickou organizaci, centra pro kontrolu a prevence nemocí a regionální zdravotnické instituce. Společnost YouTube uvedla, že tento krok vedl k tomu, že se sledovanost zpravodajství na této platformě zvýšila o 75 % ve srovnání s loňským rokem. Uživatelé přitom na odkazy vedoucí na oficiální struktury ochotně klikali.

Dalším důležitým krokem administrátorů YouTube, který se ukázal jako efektivní, bylo dodání informačních panelů s obsahem z vlastní fact-checkingové sítě pro americké uživatele a zveřejnění seznamu nepovolených témat souvisejících s covidem-19, jako například popírání existence této nemoci, souvislost covid-19 se sítěmi 5G a mnohé další.

Nicméně příznivci konspiračních teorií a ideologie hnutí proti očkování na stránkách YouTube přesto našli své útočiště a svůj obsah šířili rychlým tempem. Příběh jedné realizace takového dezinformačního obsahu, tedy dokumentárního filmu Plandemic, jsme již popisovali. Tento film není jen názornou ukázkou toho, jak fungují sociální algoritmy a s jakou rychlostí se šíří konspirační teorie na YouTube. Dokument se stal svéráznou učebním materiálem pro administrátory YouTube a naučil je i další sociální platformy, jak s podobným obsahem bojovat. Pokračování filmu Plandemic, o kterém pojednáme později, již administrátory zastihlo poučené a v plné zbroji. Sociální síť ho již nenechala šířit se tak rychle a tak snadno.

WhatsApp

Služba Whatsapp nebyla ani tak platformou pro zveřejňování dezinformací o koronaviru, jako spíš nástrojem pro jejich šíření. A právě proti tomuto šíření bylo namířeno úsilí administrátorů této služby. Společnost informovala, že v rámci prevence šíření dezinformací upravila politiku přeposílání zpráv. Virální zprávy lze tak nyní přeposlat pouze jednomu člověku najednou. Toto rozhodnutí mělo pozitivní účinek na rychlost šíření dezinformací v tomto messengeru – množství virálních a dezinformačních útoků na WhatsAppu se snížilo o 70 %.

Plandemic 2.0: jak se sociální sítě učily z vlastních chyb

Agitka o konspirační teorii Plandemic byla pro sociální sítě skutečnou lekcí. Pokračování tohoto filmu s názvem Plandemic: Indoctrination již sociální sítě zastihlo mnohem připravenější.

Autoři filmu Plandemic: Indoctrination jej prezentovali s upozorněním, že může být blokován na Facebooku a na Twitteru. Tento narativ byl využíván v reklamě na film i v jeho promo videu. Sociální sítě zareagovaly poměrně rychle a znemožnily sdílení odkazu na web, kde mělo video vyjít. Twitter zdůraznil, že uživatele pouze upozorňuje a odkaz neblokuje. Streamovací kanál London Real, jenž video umístil na LinkedIn, byl zablokován. Šíření videa bylo algoritmicky zablokováno také na YouTube.

Situace s Plandemic: Indoctrination byla dokladem, že sociální sítě protentokrát prošly zkouškou z virálního dezinformačního obsahu. Video bylo prakticky v reálném čase označeno jako porušující jejich zásady, sociální platformy ho přestaly zveřejňovat a znemožnily uživatelům video sdílet. Jestliže film Plandemic nasbíral na YouTube 20 milionů zhlédnutí, pak počet zhlédnutí Plandemic: Indoctrination činí pouze několik desítek.

Najít a zneškodnit: jak nás pandemie učí bojovat s dezinformacemi

Příběh boje s dezinformacemi kolem covidu-19 mnohému naučil jak sociální platformy, tak lidi, zabývající se ověřováním faktů.

V případě dezinformací o koronaviru měly sociální sítě poněkud jednodušší úkol než například v případě fake news politického charakteru. Existují totiž jasné oficiální informace a reálná fakta: šíření infekce, její virový původ, způsoby nákazy, příznaky, souvislost či její absence s jinými jevy. Úkolem proto bylo srovnávat a oddělovat fakta a domněnky či dezinformace.

Pandemie koronaviru v roce 2020 umožnila vypracovat úspěšnou politiku šíření obsahu na sociálních sítích. Je jasné, že nelze zabránit zveřejnění veškerého závadného obsahu. Lze jej nicméně rychle identifikovat a přijmout efektivní opatření, jež blokují jeho šíření.

Lidskoprávní a společensko-politická organizace Center for American Progress definovala tři hlavní nástroje boje s dezinformacemi, které sociální sítě mohou využívat:

  1. Automatické „vypínače“ virálnosti. Platformy mají nacházet, označovat a pozastavovat algoritmické posilování obsahu.
  2. Funkce skenování a našeptávání. Platformy mají skenovat koncepty příspěvků a v reakci na některé nabízet uživatelům kvalitní informace nebo nápovědy či upozornění o dezinformačních trendech před zveřejněním příspěvku.
  3. Doplňky k tematickému kontextu. Sociální sítě mají umisťovat kvalitní informace a relevantní fact-checkingové bloky kolem příspěvků na téma koronaviru.

Situace s covidem-19 ještě neskončila a fact-checkeři si ještě nemohou od každodenního boje za pořádek na sociálních sítích a v online médiích zdaleka odpočinout. Jedním z hlavních poučení je, že bojovat s dezinformacemi je možné, navíc poměrně úspěšně. Informační pandemie covid-19 navíc poskytla velmi cennou lekci i mediálním specialistům a administrátorům sociálních sítí. Lekci, kterou bude možné využít také v budoucnu.

Autor: Nadija Balovsjak pro StopFake