Zdroj: Maryna Petik pro Obozrevatel
Vlivná zahraniční média, včetně britského Daily Mail, zveřejnila reportáž novinářů z Associated Press z dětského vlasteneckého tábora u Ternopilu s názvem Hart voli (v překladu Zocelení vůle). V ní se píše, že na táboře se ukrajinské děti údajně učí zabíjet.
V táboře nám řekli, že novináři se k nim dostali už na konci července, ale reportáž z nějakého důvodu zveřejnili až nyní. Článek ještě ani nestačil vyjít na webu Associated Press a už se ho chytla proruská média. Titulky zrovna nečišely originalitou: „Na Ukrajině cvičí oddíly dětských zabijáků“. Bez ohledu na zcela jasné zveličování, v táboře skutečně zazněla kontroverzní vyjádření, která zahraniční novináři mohli považovat za projevy agresivního nacionalismu. Více v článku na webu Obozrevatel.
„Prostě nás podvedli“
V samotné reportáži AP je několik fotografií dětí, jak míří ze samopalů nebo jak je v noci budí na poplach pomocí zvukových granátů. Pod některými z nich jsou titulky, které nahání hrůzu: „Účastníci, kterým je 8 let, používají útočné pušky. Učí je střílet, aby mohli zabít Rusy a ty, kteří s nimi sympatizují“. „Tábor má dva cíle: naučit děti, jak bránit svoji vlast a šířit nacionalistickou ideologii“.
Podle novinářů tábor organizovala ukrajinská radikální nacionalistická strana Svoboda.
Na táboře Hart voli listu OBOZREVATEL řekli, že v létě při odhalení památníku v Kyjevě k nim přišli zahraniční novináři a začali se vyptávat na jejich činnost. A pak si v podstatě vynutili pozvání na návštěvu tábora.
„Na konci července strávili na táboře několik dní. Bydleli s námi, jedli, mluvili, hodně lidí od nás umí dobře anglicky, proto to vůbec nebyl problém. Naprosto všechno si natáčeli. Ale to, co je v té samotné reportáži, je jen kousíček vojenského cvičení, které je vytržené z kontextu. Rozhodně to neukazuje život v táboře, jak se spolu děti baví, jak hrají na poštu, předávají si vzkazy, byl tam i táborák. Nic z toho ale v reportáži není! Řekli nám, že jezdí po různých zemích a natáčejí, jak lidé žijí. A že ta reportáž bude pozitivní. Ve skutečnosti nás ale podvedli,“ řekl nám v rozhovoru koordinátor tábora, předseda ternopilské oblastní buňky společenské organizace Sokol Maksym Kuzyv.
Podle jeho slov se s těmito novináři naposledy viděli nedávno, a to 14. listopadu, když přijeli natáčet pochod.
V reportáži se píše, že děti jsou nuceny chodit po táboře se samopaly celý den. Samopaly jsou příliš velké, zvláště pro dítě ve věku 8 let. A ještě jedna z dívek to jakoby již nemohla vydržet a rozplakala se.
„Je možné, že i někdo plakal, neviděl jsem to. Ale naše pravidla nejsou nijak tvrdá, jestli někdo už nemůže, nenutíme ho, a naopak mu říkáme, aby si šel odpočinout. Což se týká především mladších dětí,“ říká Kuzyv.
„Neučíme děti zabíjet“
Samozřejmě, že samopaly nejsou skutečné, jsou to atrapy. Děti se je učí rozkládat a skládat a střílet z nich. V táboře má každý takovou atrapu a zodpovídá za ní, nesmí ji ztratit ani poškodit.
V táboře potvrzují, že podobná zařízení, kde si děti hrají na vojáky, existují i v mnoha jiných zemích jako v Polsku, Izraeli nebo Americe. Jejich tábor se prý ničím neliší.
V reportáži rovněž bylo rovněž zmíněno, že veterán ATO Jurij Čerkašyn je jedním z táborových vedoucích. Ve skutečnosti tu ale Jurij byl jako host a s dětmi pobyl jen pár hodin. Což zřejmě stačilo, aby se stal hlavní postavou celého článku.
V reportáži zazněl i Čerkašynův citát: „Nikdy nemíříme zbraní na živé bytosti. Ale „DNRovci“, „Novorusové“, „zelení mužíčci“ nebo moskevští okupanti se mezi živé bytosti nepočítají. Na ně je mířit v pořádku, dokonce je to i nutné.“ Tento moment zjevně novináři přesvědčil, že se tu „děti učí zabíjet Rusy a jejich sympatizanty“.
Jurij se v rozhovoru pro Obozrevatel od svých slov nedistancoval, nicméně upřesňuje: „Bránit svoji zem a hájit ji před nepřítelem, který sem přišel se zbraní v ruce, je snad zločin? My nerozséváme válku a neučíme děti zabíjet, to není pravda! Ale učíme děti, jak bránit sebe a svoji zemi před nepřáteli. Reportáž ve skutečnosti není tak špatná, mně se dokonce i líbila, ale ten název absolutně neodpovídá tomu, co se tam píše, to je akorát k nahnání hrůzy. Nechápu, proč jednali takhle.“
O sobě Čerkašyn říká, že je členem organizace Sokol, bývalý účastník operace ATO a že byl raněn. Nyní chodí po školách, učilištích, vysokých školách a zabývá se výchovou k patriotismu. „Chodíme všude, kam nás pozvou a mluvíme.“
V reportáži také zveřejnili jeden moment ze cvičení, které vedl „Svobodovec“ Ruslan Andrijko. Podle autorů Ruslan během svého vystoupení napadá LGBT „jako znak západní dekadence“. „Všechny tyhle genderové věci, všechny zvrácenosti současných bolševiků, kteří se dostali k moci v Evropě, a teď se snaží všechny ty LGBT věci, ty gay pochody, zavést jako součást vzdělávacího systému,“ říká Andrijko.
Ruslan v rozhovoru s Obozrevatelem vyjasňuje svůj názor: „Mluvil jsem o tom, že v Evropě jsou i negativní věci, které se týkají likvidace institutu rodiny. Nemáme nic proti osobnímu životu každého člověka, ale jsem proti snaze tyhle věci zařadit už na školní úroveň. Když se třeba různé komise ministerstva školství snaží z učebnic vyškrtnout slova máma a táta, protože to někoho diskriminuje. V tam raném věku se u dětí vytváří náhled na svět, proto na ně takové věci mohou mít závažný vliv,“ je přesvědčen Andrijko.
Kytaru si půjčili u známých
Zahraniční novináři si také všimli samolepky, která byla nalepena na kytaře. Zrovna na ní hraje jeden z chlapců. Pod fotkou je titulek: „Mladík z tábora hraje na kytaru, která je ozdobena samolepkou, na níž bomby padají na mešitu, a ostatní zpívají.“
Maksym Kuzyv objasňuje: „Kytaru jsme si museli půjčit od známých, protože na táboře žádná nebyla. Nevím, co tam bylo za samolepku. Děti na táboře měli plno různých samolepek, ale zahraniční novináři si všimli zrovna téhle. Věřte mi, žádná rasistická výchova se u nás nevede, to je zakázané. Nikdo s dětmi nemluví „ani o bílé rase, ani o černé“. Jsou tu děti mezi 10 a 12 roky, mluvíme s nimi o zcela jiných věcech.“
A ke všemu veganský jogín
Tábor Hart voli je otevřený navenek, má vlastní profil na Facebooku. Účastníci tábora se smějí: na posledních fotkách děti vyučuje jógu bývalý voják a vegan. „Ještě že si toho nevšimli zahraniční novináři. Určitě by řekli, že trápí děti hlady,“ ironicky se usmívá jeden z mladíků.
Na tábor jezdí vždy tři turnusy, každý trvá 10 dní. Kromě toho, že děti učí, jak zacházet se samopaly, jsou na programu i výlety. Podle fotek byly děti na procházce u vodopádu, zabývají se historickými rekonstrukcemi, učí se hrát na kytaru, poskytovat první pomoc, vařit na ohni, jezdit na kajacích, chodit po horách.
Zdroj: Maryna Petik pro Obozrevatel
StopFake již dříve psal o manipulacích a dezinformacích kolem ukrajinských vlasteneckých táborů, které se objevily v ruských a španělských médiích. A ještě předtím StopFake informoval o vlasteneckých táborech a o tom, jak je popisují ruská média.
